Vždycky jsem se v duchu posmíval lidem, kteří chodili do parku s oblečenými psy. Viki má ale za sebou druhé nachlazení a pořád hýká jako husa. Picasso odmítal chodit ven, jakmile se teplota přiblížila k bodu mrazu. Zatímco Viki a Hynek se zuřivě rozběhli ke dveřím, jakmile jsme si začali oblékat bundy a zachrastili vodítky, Picasso nereagoval ani na přivolání. Když jsme ho šli vyzvednout do pokoje, nadzvedl lenivě hlavu, mírně zakroutil ocasem a pohledem říkal: musím zase do té zimy? Vždyť se přece můžu vyčůrat na hadru na podlaze jako vždycky... Jakmile jsme vyšli před dům, zapřel se předníma a ostenativně se klepal jako osika. Inu, nakonec jsme podlehli a pořídili oblečky. Částečně na radu veterináře. Přece jenom přechod z vytopeného bytu do sychrava není pro malého hladkosrstého psa asi ani nic příjemného, ani nic zdravého. Inu, celkem jim to v té černé sluší, ne?
Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.