Hedvičina háratelna

Hynek měl minulý týden první narozeniny a dostal dáreček, který bohužel nebude moct rozbalit... Vikina začala před pár dny hárat.

Původně jsme uvažovali, že ji během ovulace pošleme do lázní, tedy do sekce pro háravé feny v chovné stanici, kde se narodila. Potom jsme uvažovali o hormonální antikoncepci. Nakonec jsem celou věc konzultoval s kolegyní, která chová salučí mezinárodní šampióny a rozhodli jsme se, že na její radu koupíme Vikině háratelnu - výstavní klec, do které ji v kritických dnech budeme muset zavřít, když nebudeme doma. Klec má asi 1.20 x 0.8 x 0.8 metrů, takže tam je dost prostoru.

Klec jsem nakonec koupil od písecké firmy Tommi, jejíž přístup k zákazníkům mě pozitivně naprosto ohromil. Volal jsem tam ve čtvrtek, že bych chtěl koupit klec, protože mi právě začíná hárat fenka. Na stránkách byli uváděni jako velkoobchod, tak jsem se vlastně chtěl jenom zeptat, do kterých obchodů v Praze dodávají zboží. Řekli, že klec můžou vyexpedovat do tří dní a potom ji do 24 hodin dostaneme na dobírku. Druhý den v půl osmé ráno mi volala zasilatelská firma, že došel balík s klecí.

Dneska je venku škaredě, tak jsme pejsky nejprve trošku otrimovali (zvláštní způsob odstraňování horní vrstvy srsti u hrubosrstých teriérů) a potom jsme klec složili a dali do ní deku s hračkami. Vikinka si ji zvědavě prohlížela a občas si na chvíli vleze dovnitř. Necháme ji pár dní otevřenou, ať si na ni zvykne. Jsem zvědav, jak se bude tvářit, když ji tam budeme muset zavřít. Kolegyně mi ale říkala, že si na to fenka velmi rychle zvykne a naopak to bere jako výsadu, že ona má domeček, do kterého on nesmí. Jako děti. Tak uvidíme.

Zároveň jsme pořídili nějaký sprej, který má přebít pach z hárání. Hynek ji dneska ráno dost otravoval, tak jsme ji nastříkali a skutečně se od ní drží dále. Pravda, kdykoli jí tam čichne, tak se po něm Hedvika ožene. Takže nevím, co ho odrazuje víc.