Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.

středa, října 15, 2003

Jejich starosti...

Dnes jsem plánoval, že budeme po Simpsonových, u kterých relaxuju po práci, cvičit, protože mě po celodenním opalování u monitoru bolej záda. Simpsonovi se nekonali kvůli baseballu, tak jsem hned v 7 začal do Hoanga hučet, ať zapne dévédéčko s Pilates. Ani po pěti minutách nepovolil a trval na tom, že se bude koukat na pořad Oprah Winfrey, ve kterém hostovala Barbra Streisand. Inu, vzdal jsem to a šel jsem vařit večeři. Kromě chvíle, kdy jsem musel rychle zavřít dveře do kuchyně a vyvětrat poté, co se mi v troubě vznítila miniaturní vrstva oleje na alobalu (asi jsem dal plech moc blízko k hořákům) jsem poslouchal. Občas byl ten rozhovor tak absurdní, že jsem musel vyběhnout do obýváku a podívat se na vlastní oči.

1. (ale spíš jen na okraj) Kdo ví, co zakrýval ten podivný vysoký rolák. (viz foto v odkazu)
2. B.S. byla úplně mimo! V jednu chvíli tam sveřepě rozvíjela svou posedlost slaďováním barev. Květiny rostoucí na zahradě před oknem do určitého pokoje musejí být sladěny s jeho barvami. Tak jednou, chudák, jela do svého newyorského apartmá a pochopitelně si před tím nechala na okno vysadit kytky a nadiktovala, jaké barvy mají být. Přijela do New Yorku a - hromy, blesky - byly tam kytky barvy, která se bila s barvou na stěnách. Ale byly to přece kytky - živí tvorové - tak je přece nemohla vykopat a zahodit. Rozhodla se tedy překrýt je záclonou, aby se na ně nemusela dívat. (Oprah vtipně poznamenala, kdepak je asi konec tetě zahradnici). Ale tím to zdaleka nekončí. Za pár dní někdo (už si nepamatuju kdo) rozhrne záclony a kytky mají jinou barvu - asi začaly odkvétat, předpokládám. Inu, zeptal se onen člověk Barbry, jestli dala ty kytky vyměnit a ona že ne... Tý jo, když to zmerčila, ihned zavolala Deepakovi Choprahovi (jména slavných z ní lítala až se prášilo) a ten jí řekl, že si to asi tolik přála, až to dostala. (sic!) Oprah na to podotknula, že to možná mělo co do činění se sluncem... :-) B.S. se mírně zarazila a zamračila, jelikož někdo přerušil její monolog o kouzelné moci lidské [rozuměj: její] vůle. No to už jsem ležel v křečích... Celé téma se totiž probíralo minimálně deset minut. Mimochodem, nakonec zazpívala - celá v bílém, do bílého mikrofonu a s bílým pudlem v náručí. :-)

Tyhlety show v USA slouží jako výborný vzájemný handl propagací. Barbra Streisand vydává nové CD. Tak udělá vystoupení na show Oprah Winfrey, kde zazpívá v televizi poprvé po několika desetiletích. Na jednu stranu se sledovanost Oprah Winfrey zvedne ještě do závratnějších výšin a s ní i příjem za reklamu (mj. uvozenou jejím podmanivým hlasem: "skryté titulky poskytl výrobce následujícího produktu"), na druhou stranu si díky tomu Barbra Streisand odpropaguje svoje cédéčko. Pak už stačí přimíchat jenom srdceryvný příběh o fanynce s rakovinou prsu a je uvařeno...

Inu, kapitalismus.

Archiv blogu