Zase za oceánem

Tak jsem zase za oceánem. Musím se přiznat, že tentokrát jsem Prahu opouštěl ještě méně ochotně než v létě. Přestože jsem měl, jak jsem už psal, velmi nabitý program a nakonec jsem zdaleka nestihnul všechno, co jsem chtěl, cítil jsem se v Praze plný života a energie způsobem, který jsem zatím v New Yorku nenašel. Stovky malých příběhů a radostí mi připomínaly rozmanitost a bohatství Prahy, skryté kousíček pod povrchem, ale o to ryzejší ... a propastné rozdíly v životním stylu těchto dvou měst.

Z předodjezdové depky mi výrazně pomohly čtyři dny lyžování na ledovci Hintertux v tyrolských Alpách, kam jsem vyrazil se ségrou a kamarády. Lyžovali jsme dost na doraz, takže když jsem se vrátil kolem páté ze svahu, byl jsem strhanej jako štěně. Člověk se akorát vysprchoval, namasíroval si nohy, dal něco k jídlu a po pár hodinách povídání u vína upadal kolem 10 večer do bezvědomí. Miluju ten pocit naprostého fyzična, kdy člověk nemusí myslet na nic jiného než na to, kde vytočí příští oblouk ... a boj se živly, když je venku skoro -20, vítr vám žene sníh do obličeje a nevidíte víc než na pár metrů ... nebo půl metru čerstvého prašanu, kterým musíte jet lehce jako pírko, abyste se nepropadli a ono se to vždycky nepovede a pak dole pod kopcem sledujete tu svou jedinou stopu protínající netknuté pole ... a ten slastný pocit lehkosti, když si člověk po dlouhém dni sundá lyžáky a nohy se mu začnou vznášet.

Před pár lety jsem si pořídil carvingové lyže. Dá se na nich sice celkem v pohodě (a s podstatně menším vypětím) jezdit klasicky, ale přesto jsem se rozhodl, že se začnu učit i nový styl, kterým se jezdí slalom od zavedení vykrojených lyží. Připadal jsem si, jako kdyby mi najednou v rodné řeči někdo zcela převrátil pravidla gramatiky a dal slovům opačné významy. Nohy se zatěžují jinak, do oblouku se najíždí horní lyží, člověk do sebe nezapasovává kolena, ale spíš tak nějak pod sebou překládá nohy z jedné strany na druhou, kolena jsou víc od sebe ... prostě všechno je jinak. Ale skvěle jsem se bavil a někdy se děsně rozčiloval, protože holt starého psa novým kouskům těžko učíš.

No, ale zpátky do reality. Nakupila se mi tady za ten měsíc spousta papírů a malých úkolů, tak se hned pouštím do práce.

Praha

Od nového roku jsem v Praze a v jednom kole. První dva týdny jsem zase učil simultánní a konsekutivní tlumočení na Euromasters na UK. Od příštího pondělí do pátku od rána do večera tlumočím. V sobotu jedu lyžovat do Hintertuxu. Vrátím se 28.1. a 29.1. se vracím do New Yorku. Mám se krásně, ale pro všechen ten shon o tom nestačím psát... V New Yorku mám vždycky více času.