Dneska byl u nás na návštěvě náš kamarád, který už žije druhý rok z pracovních důvodů v Izraeli. Jedli jsme na terase a jako vždycky se kolem nás začala rojit hejna much. Řekl jsem tak napůl omluvně, že musíme udělat průzkum na internetu a najít nějaké rostliny, které odpuzují hmyz (slyšel jsem třeba o chilli.) Kamarád mi řekl zvláštní věc. Když přijel do Izraele, všiml si, že skoro v každém podniku, který je otevřený směrem na ulici, visí u baru pět nebo šest průhledných igelitových pytlíků plných vody. Ptal se k čemu slouží a dozvěděl se, že k odpuzování much. A skutečně, žádné mouchy tam nebyly. Tak jsme si říkali, že to vyzkoušíme. Věřte tomu nebo ne, za pár minut byla velká většina much fuč. Dokonce jsem si všimnul několika, které přiletěly k terase a pak si to jakoby rozmyslely a letěly pryč. Zrovna před chvílí jsem to vygoogloval a o stejné věci psalo několik lidí z Austrálie a USA. Našel jsem několik hypotéz proč tomu tak je... Daleko více mě zajímá, jestli to bude fungovat dlouhodoběji i na český mouchy. Podám zprávu.
---
Nechali jsme otevřené okno a kotě se vrátilo za kamarády do divočiny. Bude mu tam líp.
Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.
sobota, srpna 25, 2007
Kočičí starosti
Kotě se včera celý den nehnulo zpoza skříně. Večer se přesunulo pod noční stolek. V noci mňoukalo u okna, tak jsem ho otevřel, ale zase zalezlo pod skříň a ráno tam ještě bylo. Celou dobu nic nejedlo, nepilo a následně ani nečůralo ani nekadilo. Celý den jsme mu nechali otevřená okna a misku s vodou a se žrádlem u klavíru. K večeru jsme jeli pomáhat kamarádovi do města přestěhovat pár věcí a říkali jsme si, že jestli se vrátíme a pořád bude zalezené a z misek nebude nic upité ani ujezené, budeme muset do něj vpravit trochu vody ať se mu to líbí nebo ne. Když jsme se vrátili, bylo půl misky žrádla pryč a kotě už tam nebylo. Když jsme přijížděli k domu, viděli jsme malou kočku utíkat přes naši příjezdovou cestičku, ale ve tmě nebylo vidět, jestli je to on/a. Nejspíš se vylekal/a přijíždějícího auta. Nicméně, zdá se, že je z nejhoršího venku. Tak jsem vysypal do misky zbytek sardinek a kočičího žrádla a položil to do oplocené zeleninové zahrady vedle domu, kam se psi nedostanou. Tak uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)