Jak jsem zaplatil (bývalému) prostitutovi

Včera večer jsem poslal jednomu bývalému americkému prostitutovi přes Paypal 15 amerických dolarů a zároveň jsem napsal e-mail všem svým gay kamarádům, aby udělali totéž. Jmenuje se Mike Jones a tady je jeho na internetu běžně dostupná e-mailová adresa.

Proč?

Protože jak píše autor blogu "Joe My God," dáváme dýško barmanovi, který posune půllitr piva o půl metru a postaví ho před nás na bar, tak bychom měli dát dýško i prostitutovi, který posunul Spojené státy dopředu o daleko větší kus.

Pár dní před volbami "vyoutoval" Teda Haggarda, teď už bývalého předsedu vlivné americké ultrakonzervativní křesťanské lobystické skupiny, člověka, se kterým se pravidelně radil prezident George Bush. Teda Haggarda, který roky srší síru na gaye, totiž uviděl v televizi a poznal v něm svého letitého klienta. Pod tíhou důkazů se Ted Haggard v rámci vnitrocírkevního kárného řízení přiznal k "aktům sexuální zvrácenosti" a dostal padáka.

Tento skandál následoval nedlouho poté, co prasklo, že republikánský kongresman Mark Foley na jednu stranu hlasitě bojoval proti homosexuálům a prosazoval návrhy zákonů, které by chránily nezletilé před "sexuálními predátory" na internetových chatech a na druhou stranu posílal téměř nezletilým kongresovým poslíčkům (mužského pohlaví) přes Instant Messenger zprávy typu "rajcuju tě?" Jeden z těchto poslíčků ho prásknul. Mark Foley dostal padáka.

Jak píše můj oblíbený americký publicista Dan Savage ve svém sloupku otištěném v International Herald Tribune ze čtvrtka 9. listopadu, Haggardové tohoto světa se často obracejí na prostituty, protože se domnívali, že je ochrání princip "vzájemně zaručeného zničení." Jinými slovy, že je prostitut nemůže vyoutovat, aniž by vyoutoval sám sebe.

Mike Jones odvážně poukázal na to, že se člověk nemusí stydět za nejstarší řemeslo na světě, ale měl by se stydět, když licoměrně hřímá proti homosexuálům a přitom si kupuje prostituty. Slovy Dana Savage, Haggardové tohoto světa dostali ultimátum: nemůžete s prostituty spát a zároveň proti nim brojit.

Mike Jones ubral hodně větru z plachet amerických ultrakonzervativních křesťanských mravokárců a homofobů. Po sérii skandálů si totiž lidé ve Spojených státech stále častěji vzpomenou na Shakespearovo "pročpak asi tolik křičí?" (V Čechách bychom asi spíš řekli: potrefená husa nejvíc kejhá.) Výsledek jsme viděli v minulých volbách a jeho "vedlejší dopady" možná pocítíme po celém světě.

Mike Jones je v tuto chvíli nezaměstnaný a v nejbližší budoucnosti asi i nezaměstnatelný. Souhlasím s autorem blogu Joe My God i s Danem Savagem, že si svým odvážným krokem podkopal živobytí a zaslouží si v této chvíli podporu. Sbírka na jeho finanční podporu se podle zpráv na různých blozích slušně rozjela. Mike Jones tedy nejspíš neskončí na ulici. Celá záležitost snad dodá odvahu jiným Jonesům, kteří obsluhují jiné Haggardy - a třeba nejen ve Spojených státech.

Ano, ve střední a východní Evropě ještě Haggardové a Foleyové nemají - snad s výjimkou Polska - tolik následovníků jako by chtěli. Jejich duchovní spřízněnci ale začínají vystrkovat růžky. Podobnou rétoriku třeba vykazuje Občanský institut. Dejme si pozor, aby jim ty růžky moc nenarostly.