Letus
ák v metru
Ve starsích vozech newyorského metra nemají zabudováno automatické hlásení, takze kazdou stanici znuděně oznamuje průvodčí z takové kukaně. Dnes ráno jsem jel podruhé metrem, jehoz průvodčí se nejspís chtěl kdysi stát pilotem nebo letusákem. Nastoupil jsem do expresu na stopětadvacáté a kolem osmdesáté ulice se ozval vysoky´, téměř pistivy´ hlas s francouzsky´m přízvukem: "Dobré ráno, dámy a pánové. Doufám, ze se vsichni dneska ráno máte dobře. Dovolte, abych v této chvíli přivítal vsechny na palubě metra A ve směru Dolní Manhattan. Nase přístí zastávka bude 59. ulice. Je právě 8:30. Přeji vám vsem krásny´ den ... chvíli ticho ... tutů." Větsina lidí pozvedla soustředěně zamračené obličeje od novin, knízek či podlahy před jejich nohami a usmála se.
Hlásení na čtyřicáté druhé uz jsem neslysel, protoze se souprava pokazila. Musel jsem přesednout na jinou linku, kde uz zaznělo standardní: "čtyřicátá druhá... přístí třicátá čtvrtá... ustupte od zavírají ... ří ... POSTUPTE si dál do ...zu."