Kromě zpráv z tisku jsem dostal osobní svědectví ing. Karla Jecha, který byl události osobně přítomen. Přetiskuji níže. Znám i několik dalších osob, které celý incident viděly. Dost síla. Doufám, že příslušný policajt přijde minimálně o místo.
K brutálnímu zásahu Policie proti Zeleným
Po skončení demonstrace proti fašismu na Palackého náměstí odcházela
skupina anarchistů a dalších mladých lidí za vydatné asistence Policie
přes most na smíchovskou stranu. Skupina Národního odporu vyrazila, také
za asistence Policie, po tramvajovém tělese směrem na Moráň a Karlovo
náměstí.
Skupina cca 20 Zelených následovala v klidu průvod Národního odporu. Obě
skupiny byly odděleny kordony Policie, a to jak zásahovou jednotkou, tak
i pořádkovými policisty. Tempo pochodu bylo velmi klidné a pomalé, k
žádným střetům nedocházelo. Cca 100 m pod křižovatkou na Karlově náměstí
skupinku Zelených, kteří nesli transparent s nápisem Zelení proti
neonacismu, Policie zaregistrovala a kordón zásahové jednotky nám přehradil
cestu. Slyšel jsem komunikaci mezi velením zásahu a policisty, kteří stáli
vedle mne. Zřejmě s podobnou ?komplikací? policejní scénáře nepočítaly. V
klidu jsme stáli a po chvilce nás policejní těžkooděnci odvedli na chodník
vlevo (směrem ke Karlovu náměstí). Za několik minut začal shánět
velitel zásahu 10 uniformovaných (pořádkových) policistů k vystřídání
těžkooděnců. ?Tak chlapi, potřebuju 10 dobrovolníků! Kdo se hlásí?!? A tak
se těžkooděnci vystřídali s uniformovanými policisty. Pořád jsme v klidu
stáli na chodníku, Kateřina Jacques držela pravou stranu transparenu,
Michal Uhl levou. Hned po střídání začal jeden z pořádkových policistů
řvát, ať zmizíme, že jim přiděláváme práci a stupňoval své výroky až k
vulgaritě. Kateřina se pokoušela s ním komunikovat, ptala se kudy můžeme
jít, jak dlouho nás chtějí zadržoval. Zařval: ?Jménem zákona?? a vytáhl ji
z našeho hloučku. I když se nebránila, začal jí bít tonfou. Ostatní
policisté nám zabránili jí pomoci. Ten policista, který nebyl označen
služebním číslem, evidentně ztratil sebekontrolu a pokračoval v bití
Kateřiny i když nekladla žádný odpor a ležela na zemi.
Skupina Národního odporu již dávno zmizela za rohem Karlova náměstí a celý
kordón se posunul až na křižovatku k Faustovu domu. Zde jsem znovu viděl
Kateřinu. Stála na rohu u parku, na rukou měla pouta a stejný policista jí
surově pouta kroutil tak, aby působil co největší bolest. Žádal jsem
uniformované policisty o přivolání velitele zásahu. Nebylo mi vyhověno.
Žádal jsem opakovaně okolo přihlížející policisty, aby zabránili kontaktu
tohoto zuřivého a nekontrolujícího se policisty s Kateřinou. Konkrétně
jsem žádal o zásah policistu č. 308 430. Upozorňoval jsem ho na
nepřípustné násilí a psychický stav zasahujícího policisty. Bez odezvy. V
brutálním násilí, údery tonfou i kopy vůči Kateřině pokračoval onen
anonymní policista i po příjezdu služebního vozu. Znovu ji povalil
bezdůvodně na zem a zaklekl na ni i když žádnou snahu o odpor neprojevila.
Ani nemohla. Přes křik ostatních Zelených a jejich snahu Kateřině pomoci
nikdo z okolo stojících policistů vůči kolegovi nezasáhl ani slovně.
Onen vzteklý policista nakládal Kateřinu do auta údery obuškem a nikdo z
okolních policistů i když jsem je o to opakovaně žádal, nezabránil tomu,
aby si sedl vedle Kateřiny na zadní sedadlo vozu. Co se dělo dále ve voze
se mohu jen domýšlet, ale podle výrazu policisty a křiku z auta násilí
pokračovalo.
Vůči ostatním Zeleným policisté zasáhli také i když s menší intenzitou.
Jejich jednání bylo sice tvrdé, ale tito policisté, podle mého názoru,
alespoň kontrolovali své jednání.
Proti jednání neoznačeného policisty, jehož tvář je však zachycena na
fotografiích a jistě bude i na záznamech bezpečnostních kamer a
videozáznamech Policie, podám dne 2. 5. 2006 stížnost na Inspekci ministra
vnitra. Stejnou stížnost podám i na další policisty, kteří brutální
jednání svého kolegy viděli, které jsem upozorňoval a žádal je o zásah
proti zneužívání pravomoci veřejného činitele, a kteří nic neudělali.
O brutálním jednání Policie vůči neozbrojené a klidně se chovající ženě
mohou podat svědectví také:
Kateřina Jechová, Michal Uhl, Petr Slunéčko, děti Kateřiny Jacques, Petr
Hrdina, Miroslav Punčochář a další.
Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.
pondělí, května 01, 2006
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)