Jdu si takhle pred par tydny ze stanice metra na stopetadvacate domu a proti me dustojne kraci zena oblecena v africkem stylu. Z niceho nic na me zacne kricet: "zasrani belosi, vypadnete z Harlemu, nemate tady co pohledavat." Par dni pred tim se mi zminil soused, ze se mu stalo neco podobneho a podle jeho popisu jsem usoudil, ze slo s nejvetsi pravdepodobnosti o stejnou osobu. Musim predeslat, ze reakce te zeny je tady v Harlemu opravdu ojedinela, ale zaroven se priznam, ze mnou do hloubky otrasla. Rozumove ji samozrejme chapu a dokonce jsem predpokladal, ze drive nebo pozdeji k necemu takovemu dojde, ale clovek se nejspis nemuze uplne pripravit na to, ze na nej nekdo zautoci kvuli necemu, co sam nemuze mit pod kontrolou - jako treba kvuli barve jeho pleti.
Kdyz ta zena zacala kricet, citil jsem, jak mi stoupa krev do hlavy. Chtel jsem ji zahrnout urazkami a nadavkami, ale v tom rozcileni jsem nebyl schopen slova. Chapu ji, ale vubec neni jednoduche ji odpustit. Na druhou stranu jsem za tu zkusenost vdecny - ne te zene, ale okolnostem. Myslim, ze je uzitecne vyskytnout se v situaci, kdy je clovek viditelne v etnicke mensine a prestoze se s projevy agrese setka jenom vyjimecne, uvedomuje si - bud je mu to davano ruznymi zpusoby najevo anebo to zacne do reakci lidi projektovat - ze nikdy nebude "jeden z nich." Urcite se dovedu lip dostat do kuze Africana nebo Asiata nebo treba Roma zijiciho v prevazne bile spolecnosti. Pochopitelne je v tom rozdil - Evropani potlacovali, kolonizovali a pripadne zotrocovali domorode obyvatelstvo jine barvy pleti a ne naopak.
Bezdomovci v Atlante
Jine tema: prave jsem se vratil z konference v Atlante ve state Georgia. Byl jsem tam jenom dva dny, takze si netroufam soudit mesto jako takove, ale zjistil jsem zajimavy fakt: ve trimilionovem meste /rozlezlem jako Los Angeles/ je 16.000 bezdomovcu! Situace se za posledni leta vyhrotila, protoze, jak jsem se dozvedel od cloveka, ktery u hotelu volal hostum taxiky, v Atlante postupne v centru bourali stare domy pro chude a bud je nahrazovali novymi kancelarskymi budovami nebo je prestavovali na luxusnejsi byty, ktere si pochopitelne lidi zijici na "sidlisti" nemohli dovolit. Cast z nich pak skoncila na ulici, protoze se proste vycerpala kapacita mistnich azylovych stredisek.
Hysterie nebo ostrazitost?
Stal jsem v rade pred detektorem kovu na letisti La Guardia v New Yorku. O par mist prede mnou stala bila zena stredniho veku. Nervozne se rozhlizela. Najednou zacala kricet: strazniku, strazniku, tamhle lezi opustene zavazadlo. Opodal stojici muz se ohradil: to neni opustene zavazadlo, to je muj kufr, pani. Ona na to: clovek nikdy nevi a ja nechci nic riskovat.
Moje znama (nastesti pro ni bohata) slysela nekoho - udajne ze spolehlivych zdroju blizkych agenturam :-) - vykladat, ze se chysta dalsi utok na New York. Rozhodla se, ze si pro kazdy pripad pronajme pokoj ve state Vermont (prestoze ma "chalupu" dve hodiny od New Yorku) a koupi si motorku, aby tam dojela i se svymi dvema psy - kdyby neco. Kdyz jsem ji rikal, ze se beztak jenom media snazi vsechny vystrasit, aby zacali podporovat utok na Irak, rikala mi, ze se straslive mylim a ze musim byt pripraveny. Asi se kazdy pripravujeme jinak - ona ma nalajnovana dve ubytovani mimo New York a motorku, ja mam pro kazdy pripad doma asi 10 litru pitne vody, kdyby neco. Obcas si rikam, jestli bych se nemel zacit prece jenom strachovat.
