Už jsme za poločasem

Viki 0061
Originally uploaded by Michal Ginter.

Před pár dny bříško kleslo pod hladinu hrudníku. Když se chce Vikina olízat v dolní polovině těla, má už poměrně zásadní problém. Když si sedne, spodní struky se opírají o podlahu. Podle propočtů nám zbývají do porodu ještě dva až tři týdny, tak bych měl asi začít vymýšlet psí chůdy nebo osmipodprsenku s plastovými helmičkami, až bude cecíky tahat po zemi.

Svět hmyzu

Před obědem jsme zjistili, že u našeho jezírka bydlí vážka. Po obědě jsme zjistili, že je Hynek alergický na vosí bodnutí. Přišel si z ničeho nic na něco postěžovat. Koukáme na něj a zdálo se nám, že proporce jeho obličejových rysů nějak nesedí. Za pět minut už vypadal jako hydrocefalus. Oči měl nateklé jako po týdenním flámu a skráň jako křeček po výhře jackpotu. Začal se nějak motat, tak jsem hned zjistil, kde je v Hořovicích veterinární pohotovost, zavolal jsem tam a pro jistotu hned vyrazil. Cestou mu huba trochu splaskla, ale veterinářka mu pro jistotu chtěla dát kalciovku. Ta se ale musí píchat pomalu do žíly, což je bohužel u Hynka naprosto neproveditelný zákrok. Když mu chtěl veterinář minule zavést kanylu, musel mu nejprve píchnout do zadku sedativum. Nechal si ještě vyholit a podvázat packu, ale jak se veterinářka přiblížila s injekcí, dostal hysterický záchvat. Preventivně vřískal a naříkal a mlel sebou tak, že jsme to vzdali. Vzhledem k tomu, že otok opadl, rozhodli jsme se nakonec pro podkožní injekci antihistaminik. Po injekci pištěl ještě pět minut a pořád se mi rval do náručí. A pak že hysterie má spojitost s dělohou... Myslím, že budeme muset začít výcvik s různými přístroji. Hedvice stejně budeme měřit teplotu každý den kvůli porodu, tak vezmeme jedním vrzem i Hynka. Občas se k němu přiblížíme s holícím strojkem. A uvidíme...

Zeleninové kulacení

Vrátil jsem se po pěti dnech zpátky domů. Vikina se nafukuje jako fotbalový balón. Poslední dny ulítá na zelenině. Na posezení zbaští kopu vařených brambor a mrkve. Rozložili jsme jí velkou klec, zakryli vršek dekou a vevnitř začali připravovat pelíšek, ať si zvykne, že má k dispozici vlastní místo a nerozhodne se nám rodit v posteli.

Kobzole su fajne...

Na několik dní přijela na návštěvu dávná kamarádka z Ostravy s dcerou. Dnes jsme vyjeli do Újezda. Počítal jsem, že budeme odpočívat. Albert ale kypěl energií a rozhodl se, že musíme vyplet kus zahrady za domem, abychom ji mohli překrýt černou fólií, zničit zbytky plevele a připravit na příští rok. Holky se iniciativně nabídly, že pomohou. Inu, takhle dopadají naše návštěvy:


zacatek 

Pomáhat musel i Hynek...

Hynek pomaha 

a výsledek...

Hotovo 

vyčištěný kus zahrady a kýbl skvělých nových brambor, které jsme si se slaninou, syrečky a balkánským sýrem dali s flaškou maďarského merlotu k večeři.

Nikdy bych si nemyslel, že tohle řeknu... ale den strávený zahradničením mi přišel vysloveně k duhu.

Už kopou!

Vikina už se začíná zakulacovat. Občas když se jí dá ruka na bok, je zevnitř cítit dotek motýlích křídel.

Roztržité materiální ztráty

Tak snad do třetice všeho dobrého a zlého.

Před týdnem jsem přivezl Felicii po generální údržbě do Újezda. Šlapala jako hodinky. V neděli jsem ji chtěl vytáhnout ze stodoly na projížďku. Když jsem vyjížděl, zapomněl jsem, že na pravé straně jsou sloupy na podlaze spojeny asi 10 cm vysokou kládou. Přejel jsem ji předním kolem a nemohl se dostat zpět. Nakonec jsme kola podložili cihlami a vyjeli, ale někde se dole nejspíš něco utrhlo, protože babička řve jako naše nová sekačka... Takže ji budu muset vyexpedovat zpátky do servisu.

Ve čtvrtek jsme se v noci vraceli ze Štrasburku. Bylo mimořádně hnusné počasí a oba jsme byli dost unavení. Nabrali jsme benzín a při zatáčce od benzinky jsme mírně pravým spodním bokem najeli na betonový bazmek. Takže první škrábanec má za sebou i Elantra...

Dneska ráno jsme mimo jiné stěhovali malá železná kamna. Opřel jsem je o svůj bok, abych mohl zavřít dveře. Bohužel jsem zapomněl, že mám v kapse mobil. Samozřejmě jsem otlačil display, takže ho funguje polovina.


Ach jo. Příští týden budu likvidovat škody.

Těhotenské chutě

Na Vikinu lezou chutě. Posledních pár dní nechce žrát ani granule ani maso. Naprosto ale zbožňuje - a hlasitě vyžaduje - piškoty s tvarohem. Budeme nejspíš muset sehnat nějaké vitaminové doplňky, ať má všechno, co potřebuje. Neznáte někdo něco dobrého?

Škatule, škatule

Máme za sebou den přesunu nábytku. Miláčci už v podstatě zrušili dřevěný rám pod futon, který jsem měl jako rozkládací gauč v obýváku. Viki se navíc v noci na futon pořád občas počurá a až přijdou štěňata, měl by to asi velmi rychle za sebou. Takže jsme ráno půjčili 16-kubíkový Iveco Daily a nejprve převezli pár věcí, které byly původně v Albertově starém bytě, ze skladiště na Vinohrady. Potom jsme naložili futonový rám a pár kusů nábytku z Vinohrad. Po cestě jsme přidali zahradní nábytek, který jsme dostali od našich, a vyrazili do Újezda. V Újezdě jsme všechno vyložili a rozestavěli v jedné místnosti, takže si máme kam sednout, kde a z čeho se najíst a případně se i kde vyspat. Doma jsme přestavěli obývák. Futon nahradila koženková sedačka, kterou z nějakého důvodu Hynek ani Hedvika ve štěněcím věku neničili. Navíc, když se jim (nebo jejich budoucímuu potomstvu) na ní stane nějaká nehoda, setře se a hotovo. Auto si chlápek z půjčovny vyzvednul v půl desáté a je vymalováno. Všichni jsme ale utahaní jako štěňata...

Prarodičovství

Inu, v lidském životě se člověk dost těžko může stát během jednoho roku otcem a dědečkem. V psím světě holt čas utíká rychleji.

Před měsícem se nám stala menší nehoda. Stačila chvilka nepozornosti a z Hynka a Hedviky budou rodiče. Zatím jsme to nechtěli moc šířit, protože nebylo jisté, jestli Hedvika zabřezne nebo ne ale dneska ráno se na obrazovce kontrolního ultrazvuku mrskali dva červíci, z nichž by během dalšího měsíce měli vyrůst regulérní teriéří novorozenci.

Pravda, neplánovali jsme to takhle brzy a trošku jsme o Hedviku měli obavu, ale veterinář nám řekl, že je pro ni ze všech alternativ nejlepší štěňata donosit a odchovat. Menší psi jsou údajně většinou už při prvním hárání dostatečně vyzrálí na to, aby nebyly žádné komplikace.

Tak začínáme číst knížky o porodech a prvních dnech psích prcků...

Proč musíme vyčistit rybník

Hynek vylezl z rybníčka 

Inu, přesně pro tohle... Hynek si našel novou zábavu. Chvíli ho člověk nemá na očích a už je až po břicho v blátě na vyschlém okraji našeho rybníčka, který je v současnosti vlastně spíš jedním obřím žabincem. A kouká, jako by do pěti neuměl napočítat. Před cestou domů jsme ho museli umýt mýdlem pod pumpou, protože v Újezdě zatím není ani koupelna. Studená voda ze studny se mu moc nelíbila a dost u mytí kvičel, ale pochybuju, že ho to napříště odradí.