Ještě než půjdu spát, tak jsem se chtěl podělit o jednu věc. Některé části New Yorku jsou architektonicky naprostej miš-maš. Občas se ale najde "dialog" budov podle mého vkusu. Tady je příklad. Pravda, trošku jsem si pohrál s fotkou v GIMPu.


Tady je původní fotka. :-)

Několikrát jsem se tady zmiňoval o gradující absurdnosti místních "reality TV" programů. Chystá se nový, který bude zhruba po vzoru "Bachelorette," tedy že si jedna žena v rámci série televizních programů má elminační metodou vybrat jednoho partnera z 25. Nová verze má další zápletku: po celou dobu budou mít všichni muži na obličeji masku, aby žena hodnotila hlavně podle osobnosti a ne podle vzhledu (tělo mít zakryto nebudou, mimochodem). Hostitelkou bude Monica Lewinski. :-)

Z jiného soudku. Rozbíhá se kampaň před primárními prezidentskými volbami. Zrovna jsme poslouchali v televizi diskusi kandidátů na kandidáta demokratické strany. Musím říct, že jsem celkem potěšen. Dean i Kerry znějí velmi dobře, mají za sebou důvěryhodnou politickou minulost a velmi apelují na to, aby se demokratická strana více profilovala jako protiklad, nejenom protejšek, republikánů.

Z jiného soudku. :-) Uvědomil jsem si, že jsem poslední dobou hodně Ameriku kritizoval. Cítím potřebu zmínit se o pár věcech, které mi tady vyhovují. Z fleku mě napadají dvě: pohled na stáří a pohled na "chybovat je lidské." Stáří tady v mnoha případech (eliminujme případy velmi chudých lidí, kteří nemají našetřeno a budou žít z mrzkého státního důchodu) je období, na které se spousta lidí těší, protože mají téměř neomezené možnosti aktivit - různé kluby, univerzity, atd. Není vůbec neobvyklé, že si někdo v těsně předdůchodovém věku dodělává doktorát a nikdo se nad tím nepozastavuje. Stará babička poprvé v životě skáče s padákem a lidi jí tleskají. Vzpomínám si, když Jana Paulová v Česku založila ve čtyřiceti kapelu a jela na rok do Indie, že se nad tím spousta lidí pozastavovala, "protože je už jí přece čtyřicet." Slyšel jsem lidi, kteří se pozastavovali nad tím, jak strašně pesimisticky je popisováno stáří v Babím létě. Pochopitelně by se dalo argumentovat druhou stranou mince, tedy neuvěřitelným komerčním tlakem na to, aby člověk vypadal mladě (Cher, Madonna, etc.) a vitálně. Ale to je jiná otázka. Další věc, která se mi tady líbí je, že lidé nejsou odsuzováni za to, že dělají chyby. Experimentování je bráno jako naprosto přirozená součást života. Očekává se, že člověk třeba projde mnoha neúspěchy, než se mu podaří dosáhnout toho, po čem touží. Sám jsem byl svědkem toho, když se v práci šéfová obouvala do kolegyně, která udělala chybu. Ta jí na to odpověděla: udělala jsem chybu, tak o co ti jde? Šéfová jí dala za pravdu. Chyby děláme všichni a není na tom nic špatného. I ve školách děti více podporují v tom, aby se vyjadřovaly samy za sebe i za cenu toho, že třeba za půl roku se svými názory vůbec nebudou souhlasit.