Dneska ráno Vikině klesla teplota o 1 stupeň, což je podle literatury, veterináře i všech chovatelů psů, co je máme mezi známými, známkou blížícího se porodu.
Jak se štěňátka posouvají k východu, Vikina začíná stále více vypadat, jakoby spolkla dýni. Občas dýni hrbolatou; to když se štěňata protáhnou. Když leží na zádech a chce se obrátit, zápasí jako v Kafkově Proměně. Celý den leží na posteli a žalostně funí, ale jakmile se zvednu a jdu do kuchyně, obdivuhodně rychle seskočí, přivalí se na práh, sedne si a hypnotizuje skříňku s piškoty, předmětem své nehynoucí posedlosti.
Dříve dokázala sedět celé hodiny a střídavě se dívat na piškoty a na kohokoli, kdo se vyskytl v její blízkosti. Asi si někde přečetla, že se v ruštině na drogách sedí a ne lítá...
Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.
úterý, srpna 09, 2005
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)