Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.

neděle, ledna 29, 2006

Konstrukce

Kromě destrukce se už začínají některé věci i vytvářet. Zatím jsou to věci do budoucna spíš neviditelné. Například dramatickým způsobem třicetimetrovým jeřábem usadili velikou novou žumpu. Do vjezdu se totiž nevešla a těsně nad ním je elektrické vedení. Takže se zvedala přes dráty a střechu. Nebyl jsem u toho - to možná fotogenické bylo. Další v budoucnu neviditelná stavba jsou základy u stáje. Aby šla stáj odizolovat, musí se v ní dodělat základy. Metr po metru podkopávají zed a dobetonovávají pod ní základy. Následuje izolace střechy - až se trochu zmírní ta Sibiř.



Destrukce

První fáze rekonstrukce mi nepřipadají moc fotogenické a navíc se u nich téměř nevyskytujeme. Je to spíš destrukce než konstrukce. A občas se objeví neočekávaná ztráta. Tady se například vydlabal kus zídky, do kterého se vsadil nový pilíř s elektroměrem. Z druhé strany se zbourala stará kůlna. Stavebníci předpokládali, že zídka vydrží. Nevydržela...



destruction
Originally uploaded by Michal Ginter.

čtvrtek, ledna 26, 2006

Ještě trocha politiky

Tak v Senátu prošel návrh zákona o registrovaném partnerství a to výraznější většinou, než jsem čekal. Senátoři mohou vystupovat a hlasovat daleko nezávisleji na partajní linii než poslanci, takže je dobré sledovat, kdo jak hlasuje. Tady je hlasování o tomto zákoně. A tady je stenozáznam rozpravy. Předpokládám, že si Klaus nedovolí zákon nepodepsat, takže by mělo být vyhráno (alespoň pro nás).

úterý, ledna 03, 2006

Další pobavení z Polska

Tak jsem se dnes opět pobavil u našich severních sousedů. V Gazecie Wyborciej vyšel článek, podle kterého v Polsku zjistili z nahrávky z diktafonu, který zoufalá matka vložila do školní tašky své netušící dceři, že její učitelka s dvacetiletou praxí prvňáčkům tvrdila, že
- Kryštof Kolumbus byl znamenitý polský vědec, kterému se podařilo obeplout zeměkouli
- velryba je ryba
- mezi vodní sportovce patří kajakař, střemhlavý bombardér (vzniklo tím, že z "nurek," což je potápěč, udělala "nurkowiec," slovo, na které jsem se musel podívat do slovníku a zjistil, že znamená bombardovací letadlo uzpůsobené ke střemhlavému letu) a hasič.
Tato učitelka navíc děti nutila, aby při vyučování seděly s rukama za zády (starší asi zavzpomínají). Po nástupu do první třídy se pochopitelně psychický stav holčičky poněkud zhoršil. Její matka šla k psychologovi, s vyjádřením psychologa k řediteli školy, kde se nedozvěděla nic konkrétního a jen vyvolala to, že paní učitelka přišla domů zkontrolovat, jestli se dítě učí ve správných podmínkách. Protože holčička nechtěla o výuce mluvit, nakonec matka nastražila už zmíněný diktafon. Ředitel předvolal učitelku na kobereček, kde mírně změnila názor na Kolumba s tím, že prý to byl Američan nebo Angličan. Potom ji vyhodili...
Ale abych neryl jenom do našich horních sousedů. Kdo ví, co by se dozvěděl mnohý český rodič, kdyby si vypůjčil nápad důvtipné polské matky a nastražil odposlouchávání. Já si třeba pamatuju, že nám jedna matematikářka na střední škole v Ostravě nakázala, "že to mame vydělit osmimami." :-)

neděle, ledna 01, 2006

Šťastný Supervolební rok!

Dnes byl jediný volný den, kdy jsme se poměrně hodně dívali na televizi. Nějak se nám nechtělo nic jiného dělat. Venku panovalo téměř kavkovské ponuro a my jsme byli po ránu takoví nedospalí. Nechali jsme totiž psy spát s námi v posteli, aby celou noc neštěkali na rachejtle, což sice neštěkali, ale vrtěli se jako na obrtlíku. Inu, ve 12 jsme zapnuli ČT1, protože byl v Otázkách avizován Václav Havel. Netrpím k němu nekritickým obdivem, ale jeho myšlenkám jsem spokojeně přikyvoval. Potom nastoupil Paroubek a Topolánek. Po patnácti minutách stříkajícího testosteronu jsem uvítal, že vidím Václava Klause. A to je co říct... Když po patnácti minutách zase nastoupili ti dva, šel jsem raději ohřívat oběd. Sdělovací prostředky slibují, že se podobné duely teprve rozjíždějí, takže se máme na co těšit.

Potud dlouhý úvod k mým třem novoročním předsevzetím. První: opět se pokusím nekouřit. Druhé: dám si větší pozor na rovnováhu ve svém životě, budu víc cvičit a žít život s větším zájmem. Třetí: přestanu být připostraný z toho, že můj hlas v parlamentních volbách "propadne" a nebudu volit ČSSD, i když pro mě mezi parlamentními stranami pořád představuje nejmenší zlo.

Při minulých volbách jsem se na poslední chvíli rozhodl pro jedno z těch sdružení nezávislých, na jejichž kandidátce jsem znal pár lidí. Pak jsem o celé věci hodně přemýšlel a došel jsem k závěru, že do Poslanecké sněmovny tentokrát budu volit přece jenom politickou stranu. Z několika důvodů jsem si vybral Stranu zelených.

Za prvé si myslím, že jsou jednou z neparlamentních stran, které mají šanci se do Sněmovny dostat. Za druhé se mi líbí většina jejich programu. Nesouhlasím s některými body jejich energetické politiky a to hlavně proto, že se domnívám (a možná mylně) že stávající technologie produkuje energii z obnovitelných zdrojů strašně neefektivně a že často energie, kterou dané zařízení vyrobí za svůj produktivní život ani nepokryje energetický vstup do jeho výroby. Ale asi nemůžu očekávat, že se mi na nějaké politické straně bude líbit všechno.

Líbila se mi jejich myšlenka sestavení indexu kvality života, který by se měl zveřejňovat spolu s údajích o hospodářském růstu. Na jednom Fóru 2000 jsem si na to téma vyslechl zajímavou přednášku - tady je odkaz na její autory.

Líbí se mi jejich zaměření na podporu občanské společnosti (možnost asignace 1 % daní a převod 1 % z výnosů privatizací do fondů podporujících občanskou společnost).

Líbí se mi jejich snaha podpořit roli Senátu tím, že by jej mohla Poslanecká sněmovna přehlasovat jen ústavní a nikoli prostou většinou.

Líbí se mi, že se hlásí k duševnímu dědictví emancipačních hnutí a k neodemokratismu (který definují jako stav, v němž jsou lidé především občany a jejich spotřebitelské chování je odvozenou součástí jejich chování občanského.)

Líbí se mi jejich snaha o změnu přistěhovalecké politiky, koncepce státního občanství, zjednodušení možnosti získat povolení k trvalému pobytu pro životního partnera ze zahraničí, snadnější povolování pobytu zahraničním studentům, zmírnění azylového řízení a podporu řízené migrace.

Samozřejmě jsem vděčný za jejich podporu registrovaného partnerství, u které věřím, že je od srdce a že v ní budou pokračovat i nad rámec stávajícího jistě do určité míry polovičatého zákona (byť... díky bohům za něj)

Líbí se mi jejich postoj k sudetoněmecké a romské otázce.

Je mi jasné, že nebudou všechno schopni prosadit. Ale líbí se mi myšlenka, že tam bude třeba sedět pár lidí, kteří se na tyto otázky dívají podobně jako já. A myslím, že by bylo dobře mít tento názorový proud v Parlamentu zastoupený.

Inu, tímto pro mne končí předvolební kampaň...

Archiv blogu