Dvacet dní budou mít štěňata až zítra, takže místo kulatin dostala dárek ke kilatinám: první z nich, pochopitelně Mates, dnes přesáhl magickou hranici jednoho kilogramu.
Všechna už začínají čile lozit, takže jsem vyrazil do obchodu, koupil malooké pletivo a spojovacími plastovými plátky na kabely ho připevnil ke šprušlím staré dětské ohrádky, kterou jsem minulý týden koupil na Libeňském ostrově. Tu jsem přikurtoval k boční straně výstavní klece, ve které zatím štěňata bydlela, a máme nové bydlení. Viki ho právě kolauduje. Přední dvířka jsou zatarasena do výšky, kterou štěňata nepřelezou ale Viki přeskočí. Boční vrátka jsou otevřena do ohrádka, takže můžou lézt do výběhu a postupně se učit čurat na jedno místo. Až se jim zoubky vyklubou ještě kousek více, zavěsím shora na špagát hračky, aby se prcci nenudili.
Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.
pondělí, srpna 29, 2005
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)