Když už jsem tady

tak jsem si říkal, že ještě poinformuji o pár podnicích, které jsem v Praze objevil, případně neobjevil.

1. La Bodaguita Del Medio (aneb prostřední obchůdek) je kubánská restaurace a bar v Kaprovce. Jídlo je předražené a kamarádi hlásili, že má do skvostnosti daleko, ale mají tam skvělá mochita. Původní LBDM proslavil E. Hemingway tím, že si tam v Havaně právě mochitka dával. Takže pokud nemáte morální problém s tím, že část prostředků půjde na financování Fidelova režimu, tak si dejte do nosu. Konec konců - rovnováha má být a když už financujeme imperialisty, tak proč by taky nemělo trošku ukápnout chudým rolnickým revolucionářům a jejich bohatému vůdci, že jo...

2. Green Leaf v Myslíkově - na místě, kde kdysi stála ruská hospoda je teď zvláštní thajsko-evropské krmidlo a napájedlo. Mezi střední cenovou kategorií tam mají podle mého názoru nejlepší thajské jídlo v Praze. Dal jsem si tam jednou bazalkové kuře a pak lahb gai, o kterém už jsem tady jednou básnil. Moje jídlo bylo dobré, ale Hoang tam byl jednou s námi, dal si kokosovou polívku a Pad Thai a moc se jim to nepovedlo. Tak asi podle toho, jaký má kuchař den...

3. Sklep - nikdy si nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje ta ulice, po které jezdí tramvaje z Hlavního nádraží na Olšanské náměstí a která vede pod Domem odborářů a VŠE. No, tak na té ulici, kousíček za VŠE je dobrá česká hospoda s pár východoasijskými dobrotami na menu. Měl jsem masovou směs v bramboráků a pivo - moc mi to chutnalo a peněženka si taky nestěžovala.

4. Nevím, co se stalo, ale když jsem chtěl jít do staré čajovny na Boršov, vypadala zavřeně, opuštěně - bez kliky, klepátka, vývěsního štítu... Tak doufám, že ji nezavřeli úplně. Nevíte někdo? To by byla nehoráznost.

Konečně trochu volněji

Poslední týdny byly naprosto bláznivé. Kromě velmi příjemných káviček, večeří a skleniček s kamarády jsem totiž musel absolvovat spoustu papírování a zařizování a odpředkládal jsem 80 stran a 400 powerpointových diáků. Dneska jsem to konečně všechno odeslal a trochu si oddechnul. Všichni říkají, že lidi v New Yorku mají bláznivý životní styl, ale mně připadá, že blázinec vždycky začne až když se vrátím do Prahy...

kdepak asi před tou bábovkou seděla...

kdepak asi p?ed tou bábovkou sed?la...

Tuhle petici je třeba podepsat

V Nigérii odsoudili k smrti ukamenováním (!!!) ženu za nemanželský sex. Z toho nemanželského sexu se zrodilo dítě, které musí nejprve několik měsíců odkojit a pak ji zahrabou po krk do hlíny a budou ji kamenovat dokud neumře. Dítě pak dají bůhví kam. Amnesty International už v této souvislosti rozeslala několik petic. V minulosti se jim jinou ženu v podobné situaci podařilo zachránit. V tomto případě to vypadá blbě - má být ukamenována už 27. srpna.

Tady se dá podepsat další petice:

http://www.amnesty.org.au/e-card/petition.asp

Rockquiem

Včera večer jsem se byl podívat v Obecním domě na představení Rockquiem, v jehož produkci pracuje jeden můj kamarád. Jedná se o rockové zpracování Mozartova Requiem se sborem, orchestrem, přerušovanou filmovou projekcí a tanečníky. Na jevišti a na plátně se odehrává příběh člověka, který jede autem, pomalu se noří do mikrospánku a zbývá mu několik vteřin do smrtelné bouračky, ve kterých se mu promítají scény ze života a neobvyklé náboženské motivy. Ńakonec ale neusne, strhne v poslední chvíli volant a pokračuje v cestě. Scéna mi připadla místy přebujelá – se zbytečnými artefakty, podivně zakomponovanou choreografií a nedodělanou projekcí – ale líbil se mi způsob, jakým se prostřednictvím náboženských symbolů naváželi do katolické církve. Říkal jsem si, že jak v hudbě tak ve vizuálním pojetí klidně mohli zajít ještě dále a být odvážnější, ale třeba měli obavu, že by potom na to Češi ani turisti nechodili. Navíc, díky lokalitě měli trošku svázané ruce při stavění scény. Celé to ale bylo velmi dobře odehrané a hudba byla naprosto úchvatná. Určitě si ji pořídím na CD. Mají už jenom pár repríz, tak si pospěšte, jestli na to chcete zajít (pozor – pokud neznáte někoho s přístupem k volňáskům, lístky stojí 1,000). V každém případě doporučuji alespoň to CD.

Zpátky v Praze

V sobotu ráno jsem dorazil do Prahy. Po několika letech se mi poštěstilo a v letadle jsem měl k dispozici dvě sedadla, takže jsem se slušně vyspal. Zato jsem ale doma narazil po nájemnících na neskutečný bordel. Někteří lidi jsou prostě prasátka. Nejvíc mě vytočilo, že nejspíš neaktualizovali antivirus, stáhli nějaký zavirovaný mail a vymazali mi kompletně celý harddisk. Pochopitelně mi o tom do podrobností neřekli, jenom se zmínili, že potřebují přeinstalovat Windows. Takže jsem do Prahy dorazil bez instalaček, jenom se zálohami dat na CD, k počítači, na kterém nebylo vůbec nic. Hoang mi instalačky poslal z New Yorku Fedexem za strašné peníze, ale dorazily dneska, takže dokončuji práci na počítači. Přes víkend tady byl brácha z Finska a celá rodina. O volné chvíli jsme si zašli hledat geocache na u letohrádku Hvězda. Byla to zábava. Bohužel jsem špatně zaměřil foťák a fotka nevyšla. Fotila ségra, tak až dodá snímky, pověsím je sem. Prozatím jenom jeden skvělej strom, který jsem tam našel. Jinak jsem trávil poslední dny střídavě prvními setkánimi s kamarády a debordelizací bytu. Zítra se už musím pustit do práce na velkém překladu. Více později.