Tak teda ted jsem se pekne vyprudil. Zrovna jsem napsal kratky blabol o filmu, ktery jsme vcera videli, zmacknul "publikovat" a text zmizel bez toho, aniz by se objevil na mojich strankach. Tak znovu.
Vcera jsme byli na Amandla, dokumentarnim filmu o roli bojovych pisni a tancu v jihoafrickem osvobozeneckem boji. Film jako takovy ma svoje mouchy, ale je nesmirne poucny. Ja sam jsem byl v JARu trikrat. Poprve jsme si se segrou a kamaradkou Danielou pujcili na mesic auto a krizem krazem jsme projeli celou zem. Podruhe jsem mel tu cest doprovazet tehdejsi predsedkyni Senatu Libusi Benesovou na inauguraci prezidenta Mbekiho a oficialni navstevu JARu. Na samotnou inauguraci sla predsedkyne s velvyslancem a ja jsem vzal cast delegace do "kotle" pod vladnimi budovami. Vcera jsem si na ten moment vzpomnel - ocitli jsme se uprostred tanciciho a zpivajiciho davu, moc netusili, co se deje a co se bude dit, ale bajecne jsme si to uzili. JAR je fascinujici, ale velmi rozsahle a slozite tema, do ktereho se mi ted nechce poustet. Spis jsem jenom chtel otisknout odkaz na stranky toho filmu a upozornit vas na nej, at vam neutece, az ho budou promitat v Cesku.
Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.
neděle, února 23, 2003
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)