Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.

sobota, května 03, 2003

Jo, ještě jsem chtěl připomenout jednu možnost jak se dozvědět, že jsem do bloku něco připsal.

Když se zadarmo přihlásíte na stránce www.watchthatpage.com, můžete si zadat zdejší URL (www.volny.cz/michalginter/blogger.html) do svého profilu spolu s dalšími webovými stránkami, které pravidelně sledujete. Jakmile se na nějaké z těch stránek něco změní, systém vám pošle e-mail s textovou verzí té změny.
Hoang patří k tisícům zdravotně nepojištěných. Viklající stolička ho donutila koupit členství v programu, který zajišťuje slevy, ale přitom neposkytuje pojištění. Funguje to jednoduše: zaplatíte 10 dolarů měsíčně a máte garantováno, že když půjdete k "jejich doktorovi," ošetří vás za stanovenou cenu. "Svým" doktorům posílají spoustu zákazníků a ti jim zato poskytnou množstevní slevu. Za zdravotní pojištění pokrývající i stomatologii byste zaplatili několik set dolarů měsíčně.

Takže Hoang šel k zubaři a zjistil, že má lokalizovaný zánět dásně, který spolu s úbytkem kosti a ústupem dásně rozviklal paní stoličku. Zubař mu očistil a ohladil kořeny v postiženém kvadrantu a ořezal část dásňové tkáně, kterou už nešlo zachránit. Bylo to hotovo za dvacet minut a stálo to přes třista dolarů. Hoanga ještě čeká očištění a ohlazení kořenů v dalších třech kvadrantech a vytržení jedné osmičky, která mu dělá v puse paseku. Za všechno dohromady vyplázne devět set dolarů (to už je jako se slevou). Lidičky, važte si evropského polostátního zdravotnictví.

A používejte zubní niť. :-) Hoang nesmí tři dny kousat, takže baští kojeneckou stravu. Včera jsme mu rozmixovali zbytek uvařené rýže s hovězí polévkou a tofu. Okořenili jsme to, takže výsledek chutnal slušně, ale vzhledově si to nejspíš dokážete představit... Já jsem využil této příležitosti a usmažil jsem si kupu bramboráků, na které jsem měl už delší dobu strašnou chuť a Hoang je nemá rád. Bohužel tady neexistuje polohrubá mouka. Ta jejich se spíš podobá hladké, takže výsledek nebyl úplně dokonalý, ale dalo se...
Pořád se mi ještě nechce rozebírat politiku ani místní média, zvláště ne poslední Bushův projev. Nějak jsem zlenivěl - dneska se koná další protiválečný pochod a mě už se prostě nikam nechce.

Lenivým stromům na naší ulici konečně vypučely listy. Kamarádka Gábina mi napsala, že když jí pošlu fotku listu a stromu, řekne mi, co je ten strom zač. Já z listnatých stromů poznám podle listu jenom javor. U ostatních potřebuji k identifikaci plody. Jsem v téhle oblasti úplný ignorant. Kdysi jsem se jako dítě účastnil nějaké přírodovědné soutěže a dostal jsem se až na národní soustředění, ale pak jsem pohořel na rostlinné říši. Vzpomínám, že jsem si zaboha nemohl zapamatovat třezalku tečkovanou a tak jsem s jedním jejím exemplářem spal ve spacáku. Nepomohlo. Po letech jsem si jiným exemplářem téže rostliny léčil depresi, což sice pomohlo, ale dodnes bych tu kytku na poli nepoznal.

Archiv blogu