Včera jsme byli večer s Hoangem, mojim známým Petrem a známým z Prahy a San Franciska Eugenem na Babím létě. Dávali ho na festivalu nových režisérů. Mám ten film moc rád, protože si myslím, že vzhledem k poměrně mladému věku autora se mu velmi dobře podařilo vystihnout stáří. Navíc jsem film viděl poprvé pár dní poté, co si pan Brodský vzal život, což dodalo celému zážitku úplně nový rozměr. Měl jsem velikou radost z toho, že tady lidi Babí léto chápali a velmi se jim líbilo. Film se navíc dostal do americké distribuce, takže ho budou uvádět v kinech. Kromě velmi dobrého hereckého výkonu a dobře prokreslených postav mám Babí léto rád taky proto, že je to podle mně jeden z mála soudobých českých filmů, který je ve svém poselství a zpracování více méně přístupný globálnímu obecenstvu, jinými slovy že není stavěný jenom na vtipnosti české reality a tedy není provinční. Navíc i Hoang, který je většinou při posuzování filmů jako člověk od fochu velmi kritický, byl tentokrát spokojen.

Dneska večer přijel do New Yorku na služební cestu můj kamarád Dan Volf. Byli jsme na večeři a na kafe a zítra ho vytáhneme po městě. Byl to skvělý pocit být /kromě Hoanga/ chvíli s někým, s kým se znám řadu let a velmi dobře. Za pár měsíců - ani s tak velkými přestávkami za pár let - člověk nemůže navázat tak hluboké a blízké vztahy, jaké ho poutají k lidem, se kterými se zná mnoho let.

Z úplně jiného soudku. Newyorská policie nejspíš zacvičuje několik nových koní, protože se často setkávám se scénkou, kdy policajt jede v poměrně hustém provozu na zjevně velmi nervózním a vzpouzejícím se koni. Jinak koňské jednotky většinou jezdí ve větším počtu. Před několika dny jsem na takového koně narazil na Canal Street uprostřed neuvěřitelnýho provozu. Kůň se hodně vzpouzel, tak jsem se klidil z cesty a držel policajtovi palce, aby ho nevyhodil ze sedla. Koně mi taky pochopitelně bylo líto. A taky mi bylo líto, že jsem zatím u sebe nikdy neměl fo'ták, abych to zachytil.