Občas se dostanu k tomu, abych si na internetu přečetl ruské nebo polské noviny. Dneska jsem narazil na zajímavý článek. Kdo vládne rusky, stojí to za přečtení. V podstatě nazírá konflikt USA a islámských států z pohledu dialektiky situace, kdy barbar napadá starou civilizaci, postupně se jí obohacuje, pak chce napadat nové barbary a nakonec zaniká. Přičemž podle autora jsou barbaři jak američani tak muslimové. Konkrétně tento konflikt nazývá konfliktem mladého silného barbara s barbarem slabým a starým. Předpokládám, že zástupcem civilizované země je autor. :-) Nevím, jestli tohle je v Rusku běžný pohled na věc. Jestli někdo víte, napište a já to potom otisknu. V každém případě zajímavé čtení.

Zatímco před začátkem války nedostali organizátoři pochodu v New Yorku povolení a mohlo se konat jenom shromáždění, včera proběhl veliký mírový pochod. Podle policie se zúčastnilo "přes 125 000 lidí," podle organizátorů to bylo 250 000 a podle místní televize 200 000. Tentokrát jsme zvolili jinou strategii než minule a připojili jsme se k pochodu až už byl v pohybu. Dali jsme si sraz na dvacáté ulici a šli jsme směrem k Broadwayi a prostě jsme vstoupili do čela davu. Tím pádem jsme se taky dostali na Washington Square, kde měl pochod končit a kde nemělo dojít k žádnému shromáždění, mezi prvními a odešli jsme se najíst. Později jsem měl na Washington Square sraz s kamarádem, se kterým jsem šel do kina. Když jsem šel na ten sraz kolem čtvrté hodiny, na šesté Avenue už se srocovali policajti v plné výzbroji a někteří na koních. Když jsem se dostal zpátky na Washington Square, už tam byl neskutečný brajgl. Postupně se tam začali hrnout policajti a začali blokovat vstup z vedlejších ulic. Známý mi zavolal na mobil, že se už na náměstí nedostal a řekl mi, kde zůstal trčet, tak jsem rychle vypadnul. Později jsme se dozvěděli, že tam vypukly menší bitky s policií a že snad nějací demonstranti postříkali policajty slzným plynem. Ale snad to nebylo tak násilné jako v San Franciscu před několika dny, kde údajně zajali 1,000 lidí. Tady se zatýkalo velmi málo a na obou stranách bylo jen několik lehce zraněných, což na dvousettisícovou akci není tak strašné. Kousíček za námi pochodovala zpěvačka a básnířka Patty Smith se svým synem. Moje známá z toho byla na větvi, já jsem ji nepoznal. :-)

Právě jsem se dokoukal na včerejší hlavní zpravodajskou relaci ČT a na noční zprávy. Přišlo mi neuvěřitelné, že vůbec neinformovali o masových protestech v USA. Ukazovali protesty z Austrálie, Evropy, Blízkého Východu, Afriky, ale o USA ani slovo. Taky se vůbec nezmínili, že by nějaká akce proběhla v Praze? To se doma vážně nic nedělo?

Po mírovém pochodu jsem byl v kině na Ruské arše. Film je vizuálně naprosto úchvatnej a v každém případě doporučuji! I když bez podrobnější znalosti historie Ruska může příběh působit trošku nesrozumitelně, není to příliš na škodu. Natočili jej jedním záběrem, což je vzhledem k počtu lidí a spádu příběhu jedinečná záležitost. Ve filmu se neustále střídá přítomnost s různými obdobími minulosti a všechno se to točí kolem Ermitáže v Petěrburku. Moje oblíbené scény:
- Carena vychází se sluhou ze salónu, kde si hrají malé děti, na dvůr. Sluha se ji snaží něčím přikrýt, protože je třeskutý mráz. Carevna se pomalu rozbíhá, sníh jí křupe pod nohami, člověku je skoro zima, když se na tu sekvenci dívá.
- Končí obrovský opulentní bál. Lidé scházejí po krásných mramorových schodech dolů do šatny. Kamera je zabírá zezadu, takže má člověk pocit, jako by šel s nimi po těch schodech dolů.
- Moderní starší žena komunikuje s obrazem v Ermitáži tím, že před ním pomalu tančí.
- Mlůdík obdivuje obraz apoštolů Petra a Pavla. Hlavní hrdina k němu přistupuje a rozčiluje se, že o tom obrazu nic nemůže vědět, když nečetl Nový zákon. Mladík popisuje, proč se mu obraz líbí. Je vidět, že se hlavního hrdiny, podivínsky vypadajícího staříka, trošku bojí.
- Několikaminutový záběr na audienci vyslance perského šáha u cara, při které se omlouvá za nešťastný incident, během kterého byli zabiti dva ruští diplomaté. Následuje detailní pohled na naprosto neuvěřitelnou tabuli státní večeře.
Nádherná hudba. Skvostná podívaná.