Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.

středa, srpna 10, 2005


Už je to tady... Posted by Picasa

Viki včera celý den pospávala. Štěňata se jí v břiše začala odpoledne hodně hýbat a zjevně jí to nebylo moc příjemné. Naši nám donesli večeři, abychom se nemuseli starat. Večer kolem desáté Viki vylezla teplota a začala rychle dýchat. Chovala se nervózně, přecházela z místa na místo, vyhledávala tmavé kouty, zahrabávala se na posteli do deky ... prostě bylo jasné, že se to blíží. Když se ještě o půlnoci nic nedělo, šel jsem na chvíli spát a Albert držel stráž. Střídal jsem ho asi ve tři a pořád nic. Střídavě spala a nervózně poposedávala na gauči. Kolem čtvrté se napila vody a hned ji vyzvracela. Za chvíli na to si zalezla do klece, kde už má asi dva týdny připravený pelíšek. Pořád zvracela. Chvíli po páté už jsem se chystal volat na veterinární pohotovost. Najednou zvedla zadeček a začala tlačit. Vzbudil jsem Alberta a když jsme přišli zpět do obýváku, trčela jí ven taková bílá bublina neprotrženého vaku. Uvnitř byla hlavička. Viki jen stála a oddechovala. Hladili jsme ji a chlácholili a já mezitím volal na veterinu. Než jsem vylíčil problém, Viki začala zase tlačit a za chvíli se vylouplo první štěně. Viselo za pupeční šňůru. Museli jsme jí pomoct, protrhnout vak a zaštípnout pupeční šňůru. Štěně hned začalo dýchat a vrtět se. Viki mezitím vytlačila placentu a trochu se uklidnila. Štěně jsme jí přiložili na struk a hned začalo pít. Viki ho olízala a zdálo se, že už je všechno v pořádku. Po dvaceti minutách přišlo další a to už se dralo na svět o poznání snadněji. Po zhruba půl hodině přišlo další a kolem sedmé poslední. U druhého a třetího se už Viki sama pokoušela překousnout pupeční šňůru. U čtvrtého nám to zase nechala, protože měla plný jazyk práce se štěňaty, která jí visela u struků. Na ultrazvuku viděli - jak jsem psal - jenom dvě, možná tři. Ten poslední se asi někam schoval. No, máme dva kluky a dvě holky. Viki má dobré mateřské instinkty - štěňata opečovává, kojí, čistí jazykem. Zatím je nechtěla od sebe moc pustit, leda tak na zvážení a kontrolu pupečních šňůr. Hynek jednou proklouznul a přiblížil se ke kleci a hned na něho začala zuřivě vrčet. Byl trochu vyšokovaný, ale stáhnul se. Teď vysedává u zavřených obývákových dveří a kroutí hlavou sem a tam, jakéže se to linou ven zvuky. Mezitím vyšel zbytek placent, takže budeme znovu převlíkat. :-)

Archiv blogu