Sněží

Tak nás dnes postihla obrovská sněhová vánice. Kolem jedenácté mi volal Hoang z práce z Midtownu, že venku hustě sněží. Tady nahoře v Harlemu se občas něco před oknem mihlo, ale vzhledem k hustotě spádu to taky klidně mohlo být racčí hovno. Když jsem se kolem jedné chystal do Chinatownu na nákupy (pro výtečnou vietnamskou zeleninu "rau muong" kterou jsme si dali na véču) a na oběd s bývalou kolegyní z práce, už se i nad Harlemem roztrhla duchna. Než jsem se vrátil kolem půl čtvrté domů, na ulici už bylo deset centimetrů sněhu. A mrzne až praští!

Jedna moje kamarádka zatoužila po víkendovém lyžování. Nemá auto a nemá s kým jet, tak odpověděla na inzerát na Craigs Listu, což je něco jako místní anonce vynásobeno deseti. Včera jsme řešili, jestli je rozumné jet na hory s chlapem, kterého nikdy předtím neviděla. Nakonec jsme došli k závěru, že proč ne, ale že si s sebou určitě musí vzít mobil. Druhý den se dozvěděla, že onen mladík chtěl jet až do Vermontu (což je minimálně pět hodin cesty autem tam a pět zpět), tak to odřekla. Odpověděla na jiný inzerát a jedou někam blíž. Chtěl jsem jí doporučit, ať si kromě mobilu dá do kapsy zavírací nůž, ale držel jsem jazyk za zuby, ať jí to nekazím. Člověk tady ve městě osmi miliónů bublin, v každé z nichž se skrývá jeden člověk, občas propadne stihomamu a za vším hledá nekalý záměr. Koneců konců, ten člověk po ní nechtěl fotku a v inzerátu měl napsáno, že se nemusí nutně jednat o ženu. Tak snad bude všechno v pohodě.

Zajímavá přednáška o historii berlínské zdi

Včera jsem byl na zajímavé akci Klubu přátel svobodné berlínské univerzity. Ve starém klubu německé hudby (klub působil velmi bavorsky) na Upper East Side (která taky působí bavorsky, alespoň na mne) přednášela Hope Harrison (která pro změnu bavorsky nepůsobila) o své knize, ve které shrnuje výsledky svého dlouholetého výzkumu v německých a ruských archívech, kde studovala dokumenty o pozadí vztyčení berlínské zdi. (doufám, že vás moje odbočky v závorkách dosud nepřivedly k šílenství.)

Velmi často si uvědomuju své hluboce nedostatečné znalosti dějepisu. Nemám ale čas číst bezpochyby fascinujících 370 stran, tak jsem si říkal, že si alespoň poslechnu (zadarmo) krátké shrnutí a hlavní myšlenky. Konec konců, v knihovničce už půl roku stojí dosud neotevřená knížka o historii spojených států očima menšin, kterou si s sebou vezmu v lednu do Prahy.

Přiznám se, že jsem dosud předpokládal, že Němci postavili zeď pod nátlakem Rusů. Na přednášce jsem se dozvěděl, že z několika archivních dokumentů zcela jasně vyplývá, že se Chruščov osm let bránil usilovnému nátlaku Ulbrichta až nakonec svolil. Po smrti Stalina dokonce poslalo sovětské ministerstvo zahraničí do Berlína dokument, ve kterém uvádělo důvody politické nepřípustnosti zdi a nabádalo východní Německo aby zmírnilo výstavbu socialismu a zabývalo se blahem svého obyvatelstva, které následně bude cíti menší potřebu zdrhat do Západního Berlína, což byla jediná možnost, jak se mezi roky 1952 a 1961 dostat z východního Německa do Německa západního. Taky se hodně mluvilo o tom, jak nesmírně důležitý byl Berlín pro Sovětský svaz i Spojené státy. Jak se obě strany snažily z Berlína vytvořit "výstavku úspěchů národního hospodářství." A jak Ulbricht tvrdě tlačil na Chruščova, aby poskytl Německu více hospodářské pomoci a vyrovnal tak protiváhu Marshalova plánu. A jak Kennedy na jednu stranu řekl "Jsem Berlíňan," ale na druhou stranu řekl "lepší zeď než válka" (v angličtině z toho vznikne aliterace s rozdílem dvou posledních písmen). A jak i dnes stále probíhá v Německu kontroverze, co udělat s pozůstatky zdi. A jestli existuje jakási paralela mezi berlínskou zdí a zdí, kterou se chystají postavit v Izraeli (dilema supervelmoci a jejího vztahu k důležitému regionálnímu satelitu versus veřejnému mínění a třeba i vlastnímu národu). Probrouzdejte se po internetu, určitě o té knížce najdete spoustu dalších informací.