Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.

sobota, června 19, 2004

Dobrý článek v dnešních lidovkách

V letadle jsem si přečetl lidovky, ve kterých byl velmi zajímavý článek o studiu agrese u paviánů. Napadá mě spousta aplikací pro lidskou společnost...

Jak se schvaloval návrh ústavní smlouvy EU

Závěr mého dvoutýdenního pobytu v Bruselu a Lucemburku byl mimořádně zajímavý. Tlumočil jsem na summitu Rady, tj. setkání prezidentů a předsedů vlád členských států EU, který se tentokrát týkal hlavně návrhu ústavní smlouvy EU a nominace příštího předsedy Evropské komise. Tisk už dopředu oznamoval, že jednání bude velmi dramatické, protože v obou hlavních bodech panuje mezi delegacemi dost zásadních neshod. Drama probíhalo dost kulantně, ale mezi řádky bylo místy cítit silné napětí. Kromě samotného jednání jsem byl také nasazen na pracovní večeři premiérů a prezidentů, kde se projednávalo právě jmenování budoucího předsedy EK. Seděl jsem v anglické kabině a tlumočil jenom českou delegaci do angličtiny, takže jsem měl dost prostoru k tomu, abych vnímal celkovou atmosféru. Po třech hodinách diskuse u stolu se ke shodě neschylovalo, takže předsednictví vyhlásilo hodinu a půl na bilaterální jednání. Pokračovalo se o půl dvanácté večer. Skončili jsme tiskovkou v jednu v noci ... bez dosažení shody. Druhý den se jednalo o ústavní smlouvě, což je nesmírně obsažný a místy velmi složitý dokument. Po obědě následoval stejný postup. Plenární jednání se zastavilo a delegace jednaly mnoho hodin bilaterálně. Společně zasedly opět až kolem půl desáté večer. Na předsedovi komise se jim nepodařilo domluvit, ale na textu návrhu ústavní smlouvy se v potu tváře dohodli. Takže jsme během bilaterálek nic nedělali. Počítač a knížku jsem nechal "doma," takže po pár hodinách povídání s kolegy jsme se všichni začali tvrdě nudit a upadat do stále hloubějšího stavu demoralizace. A pak v půl jedenácté najednou hukot, do pěti minut jsme začínali a irský předseda šíleně překotným tempem oddrmolil závěry. To jsem se panečku zapotil! No, do hotelu jsem dorazil v půl jedné ráno a v šest jsem vstával, abych chytil ranní letadlo. Bohužel se o pozadí jednání moc nemůžu rozepisovat, protože bylo uzavřené. A veřejné části tady určitě dávali v televizi.

Archiv blogu