Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.

středa, září 15, 2004

Štrasburk

Posledních pár týdnů jsem neměl nic co psát. Minulý týden jsem strávil v Komisi v Bruselu a tento týden jsem ještě na plenárce Evropského parlamentu ve Štrasburku. Štrasburk je malebné město, alespoň pokud jsem měl možnost posoudit během přesunů z hotelu do práce. Jinak zatím nebyla příležitost se do města podívat a tentokrát ani nebude. Plenárky jsou dost stresová záležitost. Na týden v měsíci se přesune téměř celý Evropský Parlament z Bruselu do Štrasburku a město praská ve švech. Hotely se musejí rezervovat skoro rok dopředu, jsou přeplněné všechny lety. Plenárka je navíc daleko hektičtější než jiná zasedání, alespoň z hlediska organizace tlumočení. Začátek týdne se nevyvíjel zrovna pohodově. Hned v pondělí ráno, kdy jsem vylítal v 6.50 do Frankfurtu, jsme nabrali hodinové zpoždění, takže nám ujel vlak do Štrasburku (chtěli jsme vyzkoušet tuto trasu). Chytli jsme jiný, ale už nám ve Štrasburku nezbyl čas na odpočinek a museli jsme hned do práce. Potom jsem přišel do hotelu a zjistil, že internetovou rezervační kancelář x-hotels.net, přes kterou jsem si zarezervoval hotely do konce roku vůbec neznají a moji rezervaci neobdrželi, i když jsem měl v ruce potvrzovací e-mail. A že sice mají pokoj na první noc, ale po zbytek týdne mají plno. Jestli se něco uvolní, nechají mě tam, jestli se neuvolní, pokusí se sehnat pokoj někde jinde. Večer jsem se naštěstí dozvěděl, že jim někdo odřekl pokoj, takže jsem se alespoň nemusel stěhovat. Následně jsem se dozvěděl, že mi přidali na středu zasedání od šesti večera, takže nestihnu večerní let. Snažil jsem se hned přebukovat na čtvrtek poledne, ale to už bylo plno a dostal jsem se jenom na čekačku. Až dneska jsem se dozvěděl, že nakonec v poledne odletím a nebudu muset čekat až do večera. A podobných stresujících maličkostí bylo během posledních pár dnů asi tisíc. Naštěstí tady mají úžasné zázemí. U některých sálů jsou za kabinami odpočinkové místnosti s počítači a rozkládacími křesly pro tlumočníky, takže se můžeme mezi zasedáními na chvíli natáhnout, což se zrovna chystám udělat.

Archiv blogu