Belosi, tahnete odsud, rekla

Jdu si takhle pred par tydny ze stanice metra na stopetadvacate domu a proti me dustojne kraci zena oblecena v africkem stylu. Z niceho nic na me zacne kricet: "zasrani belosi, vypadnete z Harlemu, nemate tady co pohledavat." Par dni pred tim se mi zminil soused, ze se mu stalo neco podobneho a podle jeho popisu jsem usoudil, ze slo s nejvetsi pravdepodobnosti o stejnou osobu. Musim predeslat, ze reakce te zeny je tady v Harlemu opravdu ojedinela, ale zaroven se priznam, ze mnou do hloubky otrasla. Rozumove ji samozrejme chapu a dokonce jsem predpokladal, ze drive nebo pozdeji k necemu takovemu dojde, ale clovek se nejspis nemuze uplne pripravit na to, ze na nej nekdo zautoci kvuli necemu, co sam nemuze mit pod kontrolou - jako treba kvuli barve jeho pleti.

Kdyz ta zena zacala kricet, citil jsem, jak mi stoupa krev do hlavy. Chtel jsem ji zahrnout urazkami a nadavkami, ale v tom rozcileni jsem nebyl schopen slova. Chapu ji, ale vubec neni jednoduche ji odpustit. Na druhou stranu jsem za tu zkusenost vdecny - ne te zene, ale okolnostem. Myslim, ze je uzitecne vyskytnout se v situaci, kdy je clovek viditelne v etnicke mensine a prestoze se s projevy agrese setka jenom vyjimecne, uvedomuje si - bud je mu to davano ruznymi zpusoby najevo anebo to zacne do reakci lidi projektovat - ze nikdy nebude "jeden z nich." Urcite se dovedu lip dostat do kuze Africana nebo Asiata nebo treba Roma zijiciho v prevazne bile spolecnosti. Pochopitelne je v tom rozdil - Evropani potlacovali, kolonizovali a pripadne zotrocovali domorode obyvatelstvo jine barvy pleti a ne naopak.


Bezdomovci v Atlante
Jine tema: prave jsem se vratil z konference v Atlante ve state Georgia. Byl jsem tam jenom dva dny, takze si netroufam soudit mesto jako takove, ale zjistil jsem zajimavy fakt: ve trimilionovem meste /rozlezlem jako Los Angeles/ je 16.000 bezdomovcu! Situace se za posledni leta vyhrotila, protoze, jak jsem se dozvedel od cloveka, ktery u hotelu volal hostum taxiky, v Atlante postupne v centru bourali stare domy pro chude a bud je nahrazovali novymi kancelarskymi budovami nebo je prestavovali na luxusnejsi byty, ktere si pochopitelne lidi zijici na "sidlisti" nemohli dovolit. Cast z nich pak skoncila na ulici, protoze se proste vycerpala kapacita mistnich azylovych stredisek.

Hysterie nebo ostrazitost?

Stal jsem v rade pred detektorem kovu na letisti La Guardia v New Yorku. O par mist prede mnou stala bila zena stredniho veku. Nervozne se rozhlizela. Najednou zacala kricet: strazniku, strazniku, tamhle lezi opustene zavazadlo. Opodal stojici muz se ohradil: to neni opustene zavazadlo, to je muj kufr, pani. Ona na to: clovek nikdy nevi a ja nechci nic riskovat.

Moje znama (nastesti pro ni bohata) slysela nekoho - udajne ze spolehlivych zdroju blizkych agenturam :-) - vykladat, ze se chysta dalsi utok na New York. Rozhodla se, ze si pro kazdy pripad pronajme pokoj ve state Vermont (prestoze ma "chalupu" dve hodiny od New Yorku) a koupi si motorku, aby tam dojela i se svymi dvema psy - kdyby neco. Kdyz jsem ji rikal, ze se beztak jenom media snazi vsechny vystrasit, aby zacali podporovat utok na Irak, rikala mi, ze se straslive mylim a ze musim byt pripraveny. Asi se kazdy pripravujeme jinak - ona ma nalajnovana dve ubytovani mimo New York a motorku, ja mam pro kazdy pripad doma asi 10 litru pitne vody, kdyby neco. Obcas si rikam, jestli bych se nemel zacit prece jenom strachovat.

Tak teda ted jsem se pekne vyprudil. Zrovna jsem napsal kratky blabol o filmu, ktery jsme vcera videli, zmacknul "publikovat" a text zmizel bez toho, aniz by se objevil na mojich strankach. Tak znovu.
Vcera jsme byli na Amandla, dokumentarnim filmu o roli bojovych pisni a tancu v jihoafrickem osvobozeneckem boji. Film jako takovy ma svoje mouchy, ale je nesmirne poucny. Ja sam jsem byl v JARu trikrat. Poprve jsme si se segrou a kamaradkou Danielou pujcili na mesic auto a krizem krazem jsme projeli celou zem. Podruhe jsem mel tu cest doprovazet tehdejsi predsedkyni Senatu Libusi Benesovou na inauguraci prezidenta Mbekiho a oficialni navstevu JARu. Na samotnou inauguraci sla predsedkyne s velvyslancem a ja jsem vzal cast delegace do "kotle" pod vladnimi budovami. Vcera jsem si na ten moment vzpomnel - ocitli jsme se uprostred tanciciho a zpivajiciho davu, moc netusili, co se deje a co se bude dit, ale bajecne jsme si to uzili. JAR je fascinujici, ale velmi rozsahle a slozite tema, do ktereho se mi ted nechce poustet. Spis jsem jenom chtel otisknout odkaz na stranky toho filmu a upozornit vas na nej, at vam neutece, az ho budou promitat v Cesku.

Hrozivy clanek z New York Times o soucasnem stavu hospodarstvi tady ve meste:

http://www.nytimes.com/2003/02/19/nyregion/19PULS.html?th

Na oběd většinou chodím do maličké vietnamské restaurace v pasáži na Canal Street, která vypadá přesně jako stánky s jídlem ve Vietnamu nebo ve vietnamské tržnici v Malešicích. Vaří jenom asi pět nebo šest jídel, ale vaří je dokonale. Je to nejspíš rodinný podnik, ve kterém pracují tři generace. Nejstarší paní ještě umí francouzsky, takže žila ve Vietnamu za koloniální doby. Vevnitř mají maličký obětní oltář se soškami budhy. Dnes jsem si všiml, že kromě vonných tyčinek tam mladší paní zapálila tři cigarety, napíchla je na zbytek po vonné tyčince a nechala hořet. Taky obětovala kalíšek vietnamské silné kávy se salkem. Buddha si asi dával odpolední siestu...

Snažím se učit vietnamsky, abych ve svém repertoáru měl alespoň jeden tónový jazyk. Výslovnost je nesmírně těžká, ale zato jejich gramatika není v našem slova smyslu m oc složitá. neskloňují a nečasují. Spíš je důležité přesně odhadnout pozici obou mluvčích a podle toho k nim odkazovat. Nepoužívají osobní zájmena. Místo "já" člověk říká třeba "mladší bratr" a místo ty "starší bratr" - i v rodině. Slova jsou jednoslabičná a jednotlivé slabiky mají až šest významů podle toho, jestli se pronášejí se stoupající, klesající, prudce stoupající, prudce klesající, nízkou nebo vysokou intonací. Kromě toho mají v abecedě nám několik neznámých zvuků. Učení jde velmi pomalu. Když tam je ta nejstarší paní, objednávám vietnamsky. Vždycky z toho má hroznou legraci...

P.S.: nálepky "do not bomb iraq" v metru přes noc zmizely.

NEOPIREJTE SE O ???
Cestou zpatky jsem si v metru vsimnul, ze cedulky na dverich metra, na kterych je napsano "Do not hold doors" nekdo prelepil napisem "Do not bomb Iraq." Typ pisma byl naprosto stejny, takze by si toho clovek ani nevsiml, ale predpokladam, ze se to presto podprahovou cestou dostava do mozku. Snad. Skoda, ze jsem pres obedovou pauzu vyplacal posledni policka filmu a na tenhle napis uz nezbylo. :-/
---
CO JE SKUTECNOST...
V televizi sleduju vice mene jenom zpravy /bud americke nebo polske na mezinarodnim kanalu/ a nove dily Simpsonovych v nedeli vecer a obcas i stare dily, kdyz se pres tyden dostanu vcas domu. Dvacetiminutovy dil tady trva tricet minut, protoze co deset minut prerusi vysilani reklamy.

Z reklam se taky clovek dozvi, co se dava v televizi. Jedna hruza, ktera se zatim, alespon co si pamatuju, do Ceska nedostala se jmenuje "reality TV." V soucasnosti tady bezi serial "reality TV" ktery se jmenuje Joe Millionaire. Vzhledem k tomu, ze tenhle program rozebiraji i ve zpravach, podarilo se mi dozvedet, aniz bych se dival na jediny dil, ze se jedna v podstate o nasledujici. Vybrali atraktivniho chlapa, ktereho vydavaji za strasne napakovaneho milionare. Uchazi se o neho nekolik zen, ktere on postupne eliminuje. Televize prenasi jejich "rande." V dnesnim zaverecnem dilu si ma vybrat ze zbyvajicich dvou jednu a pritom vyjde najevo, ze vubec neni miliionar, ale ridic buldozeru, ktery vydelava par supu. Lidi to tady asi zerou, protoze podobnych show je tady v televizi nekolik. Treba tady maji jednu, ve ktere sleduji par, v nemz jeden z partneru zahyba. Zrazeny partner pronasleduje zaletnika - pochopitelne s kamerou a TV stabem. Udajne to stejne vsechno hraji herci. Nejspis je jenom otazkou casu, kdy se tyhle hovadiny dostanou i k nam.

Ovsem vrchol vseho teprve zacne. Za par tydnu se spusti nova "reality show," ktera nahradi konciciho Joe Milionare. Bude se jmenovat Married by America. Jak jsem se dozvedel z reklamy, dva frustrovani nezadani se nechaji sezdat "naslepo" aniz by se kdy videli. Predpokladam, ze kamery budou sledovat jejich "pribeh."

Tak mi evidentně diakritika neprošla. Zkouším to znovu.

New York postihla "snehová boure," coz v prekladu znamená, ze napadlo asi 30 cm snehu a porád snezí. Kdyz jsem sel ráno do práce, tak byly protazeny jenom ty úplne nejhlavnejsí cesty s tím, ze pluhy navalily sníh ze silnice na okraje chodníku. Udelal jsem pár snímku - mesto vypadalo jako na fotografiích z 19. století - zádná auta, obcas nejaky´ zachumlany´ clovícek brodící se po kolena ve snehu. Az vyvolám a naskenuju, tak je sem dám. Zatím prikládám odkaz na stránky s webovou kamerou nastavenou na Times Square:

http://www.earthcam.com/usa/newyork/timessquare/


No nic, vrátím se k práci.

Ha! Zda se, ze to funguje. Za patnact minut zacne v televizi 90-minutovy program oslavy tristeho dilu serialu The Simpsons, takze to pro dnesek pomalu ukoncim. Jenom jeste zajimavy odkaz na stranky, ktere jsem nedavno nasel.

http://www.watchthatpage.com/
Clovek si tam zadarmo muze zadat stranky, jejichz obsah chce mit sledovany. Jakmile se objevi zmena, program mu posle e-mail s obsahem te zmeny.

Ahoj vsem!

Tak se pokousim rozbehnout svuj prvni blog - webovy zapisnik. Pro zacatek jsem si rikal, ze bude nejlepsi, kdyz tady otisknu hromadny e-mail, ktery jsem vcera rozeslal kamaradum a znamym.

Moji mili,

zdravim Vas vsechny z New Yorku a posilam par cerstvych zprav. I tady dneska probehla velka protivalecna demonstrace, ktere jsme se i pres treskuty mraz zucastnili.

Zatim jsem neslysel potvrzene zpravy, jestli byla nejvetsi demonstrace v Londyne nebo Rime, ale v obou pripadech se uvadi i pres miliion ucastniku. Tolik jich v New Yorku v ulicich urcite nebylo. Ale presto, ze tady dnes byla opravdu mimoradna zima, do ulic vyslo minimalne nekolik set tisic lidi. Alespon tento pocet uvadeli v televizi, i kdyz nebylo jasne, jak se k tomu dopracovali: jestli brali v uvahu jenom lidi, kteri se dostali az k tribune na krizovatce 49. ulice a Prvni Aenue, nebo do toho zapocitali i ty obrovske davy, ktere policie bocnimi ulicemi nepustila z Druhe a Treti Avenue na Avenue Prvni. Kdyz jsme odchazeli kolem druhe hodiny, tak Druha a Treti Avenue byla od 65. ulice nacpana kam az oko dohledlo, nejspis i nekolik bloku pod 49. ulici. Abych Vam to priblizil, tak bych rekl, ze dvacet bloku je asi tak daleko jako z horniho konce Vaclavaku po Vinohradske na Floru. Tak rekneme, ze to vynasobime tremi. Kdo vi, kolik na takovou plochu vejde lidi...

Hned po navratu domu jsem si pres internet pustil Udalosti na CT a byl jsem prekvapeny, ze se tam o americkych protestech moc nemluvilo. Kdepak asi byla Petra Flanderkova? Ale treba jsem to jenom prehlidl.

V sobotu vecer tady maji na jednom kanale program, ktery pripomina ceske Tele-Tele nebo Ceskou sodu. Minuly tyden jsme se na kousek koukali a meli tam George Bushe a Sadama Husejna v animovanem klipu vyhotovene jako postavicky z toho kresleneho americkeho serialu o rychlonohem pipajicim ptakovi /anglicky je to Road-runner, nevim, jak to bylo prelozene u nas/ a kojotovi. Kojot se snazi bezvysledne nahanet pomoci ruznych triku ptaka a vzdycky pritom nakoenc ublizi sam sobe. Neco jako Jen pockej zajici, pro nas starsi a zkusenejsi. J

Mnoho lidi je stale sokovano, ze newyorsky magistrat nepovolil "pochod" (povolil jenom shromazdeni nekolik ulic od sidla OSN). Jejich zduvodneni "obavami o bezpecnost" tady hodne lidi neveri, protoze to proste nedava smysl. O co mene "nebezpecne" je obrovske shromazdeni, kde jsou lidi nacpani hlava na hlave nez masa pohybujici se pod policejnim dohledem vice mene organizovane jednim smerem. Navic, ty statisice lidi se museji na misto shromazdeni nejak dostat, a kdyz to shromazdeni zacina v jednu dobu na jednom miste, je jasne, ze spousta lidi bude mit zhruba ve stejnou dobu stejne spolecnou cestu, bude jich vice nez se vejde na chodniky a vznikne tak nekolik pochodu na ruznych mistech, ktere se budou vsechny tlacit na jedno misto a objevi se tak mista pretlaku a konflikty s policii, coz se samozrejme stalo. “Pochody” tak byly vlastne nelegalni a v dolnich castech mesta /treba tricet ulic jizne od mista shromazdeni/ policajti udajne ucastniky zatykali. Na vlastni oci jsem to nevidel, ale nekolik lidi kolem nas melo radio a poslouchali komentare v primem prenosu. Nicmene, dokud sel clovek po chodniku nebo na zaklade pokynu policajtu po ceste v ramci zatarasu, tak mu nikdo nic nemohl udelat ani vycitat.

My jsme se dostali po 57. ulici na Druhou Avenue a narazili jsme na policejni zatarasy. Policie dav odklonovala po druhe Avenue severne, tedy vlastne smerem od samotneho shromazdeni s tim, ze prvni Avenue uz je plna a ze casem budeme mocit prejit na Prvni Avenue a potom jit smerem az kam to pujde. Kolem 65. ulice uz to vsecno stalo a tlacenice se zahustovala. Odesli jsme ve chvili, kdy se zacala rozrustat skupina lidi, ktera chtela prorazit policejni zatarasy a byla pripravena se s policii prat. V takovem pripade u me vitezi pud sebezachovy nad politickym presvedcenim a beru nohy na ramena.

Pozdeji jsme se dozvedeli od znamych, kteri se dostali pres policejni zataras na 49. ulici az k tribune, ze tam zdaleka nebylo tak preplneno, jak policie tvrdila. Mnozi tvrdi, ze (buhvi kdo vlastne) chtel snizit pocet ucastniku shromazdeni (alespo pro zpravy ve sdelovacich prostredcich) tim, ze tam proste vic lidi nepustili. Nevim, tezko rict. Pravda ale je, ze tady televize mluvila o shromazdeni a “nekolika minipochodech v okolnich ulicich”). Kazdopadne, co se me tyce, bylo jedno, ktereho protestu se clovek zucastnil. Program z tribuny prenasela jedna rozhlasova frekvence a dopredu po Internetu organizatori psali lidem, aby si s sebou brali mala radia a vytvorili takovy system "osobniho ozvuceni." Fungovalo to velmi dobre.

V televizi, alespon tady na Vychodnim pobrezi, probihaji neustale diskuse a musim rict, ze v teto fazi se uz odpurcum dava stejne prostoru jako zastancum valky. Uprimne si nemyslim, ze tyhle celosvetove protesty neco zmuzou, ale prinejmensim vlady propagujici valku vidi, ze maji velmi mnoho odpurcu.

Bylo mi velmi smutno, kdyz jsem se dneska dozvedel z ceskych zprav, ze zemrel M. Hornicek. Rad bych si byval poslechl, co by k tomuhle vsemu rekl. Spousta lidi tady v New Yorku ma strach z dalsiho utoku. Rozhodne tady nepanuje hysterie, to ne. Ale treba se tady zacala sirit fama, ze si lide maji zalepit pripadne spary na oknech lepici paskou a nasledne se zasadnim zpusobem zvysil prodej lepici pasky. :-) Starosta dneska vystoupil v televizi a rikal, ze on si ve sve rezidenci okna nezalepil a ze naopak si casto vyvetra, aby se nadychal cerstveho vzduchu. (nasledne si udelal reklamu, ze vzduch je tady mnohem cistejsi nez pred nekolika lety). Jini lidi to berou fatalisticky a rikaji, ze se stejne clovek osudu nevyhne, tak proc se nervovat. Ja se nenervuju, snazim se nevenovat pozornost famam a na nejake nebezpeci nemyslet, ale na druhou stranu si davam pozor na to, abychom meli doma vzdycky dostatecnou zasobu pitne vody a dostatek surovin na nekolik dni. Pro kazdy pripad.

Tak, tuhle depesi pomalu koncim. Mejte se vsichni pekne!

Michal