Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.

pátek, srpna 24, 2007

Další (i když nejspíš dočasný) zvířecí přírůstek

Myju si takhle ráno hlavu a najednou slyším příšerný rámus. Psi štěkají jako zběsilí, Albert po nich ječí, prásknou dveře a zjeví se Albert s asi půlročním kotětem se zakrvácenou tlamičkou. Kouká na něho vyvalenýma očima a nedovolí, abych se k ní přiblížil. Až se Albert vydýchal, dozvěděl jsem se, co se stalo. Tady v okolí žije spousta polodivokých koček. Často je vídávám chodit přes zahradu. Někdy leží v hadry vycpané dutině v přístavku sousedovic baráku hned vedle našeho kompostu a provokujou naše psy, kteří se z nich můžou zbláznit. Dospělé kočky jim ale vždycky utečou. Tohle kotě se najednou objevilo u vnitřní strany našeho plotu a než se nadálo, vrhla se na něj naše smečka. Albertovi se ho naštěstí podařilo poměrně rychle z té mely vytáhnout, vzít do náruče a donést dovnitř. Hodil jsem na sebe kraťasy a triko a hned jsme jeli do vedlejší vesnice k veterinářce. Ta ho prohlídla, zjistila, že má jenom vyraženej zoubek (odtud ta krev v tlamičce,) který vytáhla. Kotě prohmatala a zdá se, že mu nic vážného není. Dostalo injekci na šok a my jsme ho v krabici donesli zpátky domů. Zalezlo v naší ložnici za skříň a celý den se odtud nehnulo. Asi mu bude chvíli trvat než se z toho leknutí vzpamatuje. Pak se uvidí, co s ním (nebo s ní - na veterině nás napadlo se zeptat až po ošetření a už jsme ho/ji nechtěli stresovat). Fotku hodím na flickr až vyleze zpoza skříně.

Archiv blogu