Nové psí pelechy

hynek's chair - hynkovo kreslo
Originally uploaded by Michal Ginter

Naši psi vyrostli v bytě na Vinohradech, kde byli zvyklí spát na sedačce. Nebránili jsme jim, protože sedačka se nachází v obýváku, který nemá přímý vchod do naší ložnice, u něhož by mohli ráno škrábat na dveře a kňučet. V Újezdě jsme jim vyčlenili verandu, ze které mají klapací psí dvířka na zahradu a zároveň můžeme zavřít vnitřní dveře do předsíně, takže se nedostanou v naší nepřítomnosti do domu. Každý večer nám dávali šouravě najevo, že deky, které jsme jim tam provizorně naházeli na zem, nepovažují za důstojné lože. Navíc naše veranda vypadala ... inu, jako psí bouda. Začali jsme se tedy rozhlížet po nějakém psím ležení, které by bylo dost vysoké a měkké, aby aproximovalo jejich vinohradskou sedačku a zároveň aby bylo z materiálu, který se dá lehce čistit. Větší pelechy nevejdou do pračky. Vyšší pelíšky jsme našli jen s uchylně vypadajícím povlakem. "Psí pohovka" v IKEI vypadala, že naše psy nepřežije déle než pár týdnů. Navíc nic z toho nestálo pod tisíc za kus. Psy máme tři. Uf! Říkal jsem si no tak to už jim zrovna můžu koupit křeslo. A zrodil se nápad. Vydal jsem se na Libeňák, prolezl pár bazarů a našel zachovalou koženou pohovku a křeslo dohromady za dva tisíce. Psi byli nadšení. Večer se sice pořád vyvalují na naší sedačce v obýváku - aby nás měli na očích - ale když je čas jít spát, radostně odcupitají na svou sedačku na verandu. A ušetřili jsme litr...

Já vím...

že sem poslední dobou vůbec nepíšu. Od ledna probíhaly poslední fáze rekonstrukce Újezda, pak jsme se postupně zabydlovali, začali dodělávat věci, které byly nad rámec kontraktu se stavební společností a do toho hodně pracuju. Pořád jsem ještě nevychytal souběžný provoz dvou domácností, takže často na Vinohradech potřebuju něco, co mám v Újezdě a naopak. Ale ono se to časem setřepe a dostanu se zase k blogu i podcastům.

Tak jen pár maličkostí.

Sedím onehda v kuchyni a najednou slyším v dálce krávy. Možná si říkáte - vesnice. Ale náš dům je na návsi a nejbližší zemědělské družstvo je pěkných pár kilometrů daleko. Utíkám k oknu, jestli někomu neutekly. Nic. Sedám zpět k počítači a zase slyším bučení. Po nějaké době jsem zjistil, že tyto zvuky vydává náš nový mrazák, když začíná mrazit. Zatím jsem neměl dost trpělivosti sedět s mikrofonem a čekat až zabučí, takže to budu muset nechat vaší fantazii. Psal jsem o tom e-mail kamarádovi a ten mi odepsal, že to je třeba nějaká sofistikovaná funkce a že mám vyzkoušet vytáhnout kuře... třeba začne mrazák kdákat.

Jinak vesele bují život v našem "ekologickém" jezírku. Voda je čistá - vidíme až na dno (hloubka přes dva metry) - ale studená. Já jsem se koupal jenom jednou, ale psi tam jsou v jednom kuse. V čistící části se pomalu rozrůstají vodní rostliny, které jsme tam nechali zasadit, a množí se i fauna. Kromě vodních hlemýžďů a karase Wandy, které tam zanesla ruka zahradníkova, máme mraky čolků a mloků, vodních brouků (zde vidíte rozsah mých biologických znalostí), několik párů vážek a užovku Nagini. Chystáme se tam nasadit jednoho tostolopika, kterýžto má milovat řasy.

Jednou z věcí, kterou jsme ještě nepořídili, jsou sítě do dveří proti hmyzu. Komáři tady sice naštěstí nejsou, ale po nělika bzučivých brzkých ránech se ze mě stal zarputilý lovec much. Dopracoval jsem se do fáze, kdy je složenýma novinama většinou dostanu na první pokus. V našich psech to ale vyvolalo zjevně traumatické vzpomínky na rané fáze své výchovy. Jakmile vytáhnu noviny, prchají do naší ložnice a zalezou pod peřinu. Nebo se schovají za květináče jako Picasso na fotce na flickru.

Výborný mezikulturní překlad

Včera jsem měl na programu večerní plenární schůzi Parlamentu, což znamená, že jsem dopoledne nemusel pracovat. Bylo pěkné pozdně-jarní počasí, tak jsem se vydal na výlet na Mont St Odile. Užil jsem si hodinovou procházku k prameni a pak si dal oběd v místní samoobslužné restauraci, kde mě pobavil francouzsko-německý nápis žádající, abychom před odchodem odložili tácy na připravený vozík.

Francouzská verze zněla takto: "Nous vous remercions de bien vouloir déposer votre plateau sur le chariot prévu à cet effect et ce, avant votre départ. Nous vous remercions pour votre compréhension." (v překladu něco jako: Děkujeme vám, že laskavě před svým odchodem odložíte tác na vozík k tomuto účelu určený. Děkujeme Vám za pochopení.)

Německá verze zněla takto: "Bitte Geschirr und Tablett in den Wagen räumen. Vielen Dank." (v překladu něco jako: Prosím ukliďte nádobí a tác na vozík. Děkujeme mnohokrát."

Skvělá reklama

Skvělá reklama letecké společnosti Virgin Atlantic.

http://www.youtube.com/watch?v=rBBJKo_1K30

Vtip ze Slezska :-)

Spotyko się Gerdo z Trudom:
Gerdo: Trude, Ty se kup nowe gerdiny bo ja wszystko widza co Ty ze swoim starym
wyrobiasz...
Trude: A Ty se kup nowe bryle, bo ja nie ze swoim wyrobiom ino z Twoim.

vysvětlivky: gerdiny - záclony

Hrabe mi...

Dnes večer jsme byli v divadle na Palmovce na premiéře hry, ve které vystupuje náš kamarád. Usadil jsem se a začal jsem rukama šmátrat po bezpečnostním páse... Ach jo!

Ptá se Ester Kočičková/Olaf Lávka

Dneska ráno jsme cestou z Brd (viz nové fotky na flickru) zapnuli Radiožurnál a zrovna běžel pořad Ptá se Olaf Lávka/Ester Kočičková. S láskou vzpomínám na začátky rádia Limonádový Joe, se kterým jsem roky vstával a nabíjel energii do nového dne. Na ČR1 pouštějí každou neděli takovou miniverzi. Bohužel z toho neudělali podcast, takže si musíte každý týden zajít pro nový díl a manuálně si ho stáhnout, ale stojí to za trochu námahy. :-) Inu tady: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/porady/_zprava/66580

Jak to s člověkem může dopadnout, když je Palestinka a má rakovinu prsu

Tento týden jsem viděl v Bruselu v Evropském Parlamentu zajímavou výstavu o tom, jak se Izrael rozhodl znemomžňovat návrat do země Palestincům s cizími pasy. Samo o sobě dost frustrující téma, o kterém se dost v zahraničním tisku psalo.

Na té výstavě jsem si vzal brožurku s články italské poslankyně Luisy Morgantini. Jeden z nich jsem našel na internetu a tady je link.

Pojednává o příběhu šestadvacetileté palestinské dívky s rakovinou prsu a o boji, který musela svádět s byrokratickými překážkami při přejezdech mezi okupovanými územími a nemocnicí v Izraeli. Neuvěřitelné čtení!

:-)