Už lezou

time to go home - cas se vratit domu
Originally uploaded by Michal Ginter

V Brdech už rostou houby. Zatím žádná sláva, ale dneska už budeme mít ke grilovanému masu houbovou omáčku a máme na sušení asi půl košíku suchohřibů a praváků. Pravda, v loni jsme na stejném místě praváky skoro kosili a klouzky jsme tam nechávali jako "odpad."

Další (i když nejspíš dočasný) zvířecí přírůstek

Myju si takhle ráno hlavu a najednou slyším příšerný rámus. Psi štěkají jako zběsilí, Albert po nich ječí, prásknou dveře a zjeví se Albert s asi půlročním kotětem se zakrvácenou tlamičkou. Kouká na něho vyvalenýma očima a nedovolí, abych se k ní přiblížil. Až se Albert vydýchal, dozvěděl jsem se, co se stalo. Tady v okolí žije spousta polodivokých koček. Často je vídávám chodit přes zahradu. Někdy leží v hadry vycpané dutině v přístavku sousedovic baráku hned vedle našeho kompostu a provokujou naše psy, kteří se z nich můžou zbláznit. Dospělé kočky jim ale vždycky utečou. Tohle kotě se najednou objevilo u vnitřní strany našeho plotu a než se nadálo, vrhla se na něj naše smečka. Albertovi se ho naštěstí podařilo poměrně rychle z té mely vytáhnout, vzít do náruče a donést dovnitř. Hodil jsem na sebe kraťasy a triko a hned jsme jeli do vedlejší vesnice k veterinářce. Ta ho prohlídla, zjistila, že má jenom vyraženej zoubek (odtud ta krev v tlamičce,) který vytáhla. Kotě prohmatala a zdá se, že mu nic vážného není. Dostalo injekci na šok a my jsme ho v krabici donesli zpátky domů. Zalezlo v naší ložnici za skříň a celý den se odtud nehnulo. Asi mu bude chvíli trvat než se z toho leknutí vzpamatuje. Pak se uvidí, co s ním (nebo s ní - na veterině nás napadlo se zeptat až po ošetření a už jsme ho/ji nechtěli stresovat). Fotku hodím na flickr až vyleze zpoza skříně.

Myš muzikální

Ve tři hodiny ráno začal sám hrát náš klavír. Nic náročného - jen takové brnkání, chvíli v nižších a chvíli ve vyšších oktávách. Ne, nebudu se rozepisovat o tom, že na statku straší duch. Záhada měla jednoduché řešení. V klavíru byla myš. Myš muzikální. Inu, koupili jsme něco, co se jmenuje domečková past na myši. Myš vleze tam, ale nemůže ven. Člověk ji potom může někde v lese vypustit. Přece byste nemordovali tvorečka s tak ušlechtilými zájmy.

Ropucha bezejmenná

toad - ropucha
Originally uploaded by Michal Ginter

Je obrovská a nejspíš už delší dobu bydlí pod naší terasou. Přišli jsme na ni, když Albert před několika dny (opět) přeskládával okolní kameny ke své libosti. Zanesli jsme ji k jezírku. Včera pozdě večer jsme seděli na terase a najednou se psi začali zajímat o nějaký větší kulovitý předmět asi metr od nás. Hynek se k němu vrhnul a snažil se ho vzít do huby. Hned ho ale pustil a začal strašně prskat. Leknul jsem se, že tam spadlo vosí hnízdo a hned jsem začal psy odhánět. Ale byla to jen naše zatím bezejmenná ropucha.

Matně si vzpomínám, že jsem podstatně menší ropuchu zjara málem přejel sekačkou na trávu. Tak nevím, jestli je to ta samá nebo jestli se takhle spravila. Pravda, všimnul jsem si, že poslední dobou v domě ubylo obrovských pavouků. Přisuzoval jsem to válce, kterou jsem jim vyhlásil. Ale třeba mi v tom pomáhá právě naše ropucha.

Dočetl jsem se, že hippies "dojili" ropuchy a kouřili jejich jed, který má údajně psychedelické účinky. (Možná odtud ta pohádka o tom, že princezna políbila žábu a ze žáby se stal princ) Problém ale je, že ropuchám trvá zhruba měsíc než si zase jed vytvoří a po tu dobu by byla bezbranná proti našim psům. Takže se dojit nebude.

Neuvěřitelné amatérské video

O bílých slonech

Článek Uriho Avneryho o zbrojních darech, které oznámila americká ministryně zahraničí. Velmi trefné přirovnání...

Nové podokapsy

Před pár týdny jsem zavěsil na net nový díl podokapsů....

Nové psí pelechy

hynek's chair - hynkovo kreslo
Originally uploaded by Michal Ginter

Naši psi vyrostli v bytě na Vinohradech, kde byli zvyklí spát na sedačce. Nebránili jsme jim, protože sedačka se nachází v obýváku, který nemá přímý vchod do naší ložnice, u něhož by mohli ráno škrábat na dveře a kňučet. V Újezdě jsme jim vyčlenili verandu, ze které mají klapací psí dvířka na zahradu a zároveň můžeme zavřít vnitřní dveře do předsíně, takže se nedostanou v naší nepřítomnosti do domu. Každý večer nám dávali šouravě najevo, že deky, které jsme jim tam provizorně naházeli na zem, nepovažují za důstojné lože. Navíc naše veranda vypadala ... inu, jako psí bouda. Začali jsme se tedy rozhlížet po nějakém psím ležení, které by bylo dost vysoké a měkké, aby aproximovalo jejich vinohradskou sedačku a zároveň aby bylo z materiálu, který se dá lehce čistit. Větší pelechy nevejdou do pračky. Vyšší pelíšky jsme našli jen s uchylně vypadajícím povlakem. "Psí pohovka" v IKEI vypadala, že naše psy nepřežije déle než pár týdnů. Navíc nic z toho nestálo pod tisíc za kus. Psy máme tři. Uf! Říkal jsem si no tak to už jim zrovna můžu koupit křeslo. A zrodil se nápad. Vydal jsem se na Libeňák, prolezl pár bazarů a našel zachovalou koženou pohovku a křeslo dohromady za dva tisíce. Psi byli nadšení. Večer se sice pořád vyvalují na naší sedačce v obýváku - aby nás měli na očích - ale když je čas jít spát, radostně odcupitají na svou sedačku na verandu. A ušetřili jsme litr...

Já vím...

že sem poslední dobou vůbec nepíšu. Od ledna probíhaly poslední fáze rekonstrukce Újezda, pak jsme se postupně zabydlovali, začali dodělávat věci, které byly nad rámec kontraktu se stavební společností a do toho hodně pracuju. Pořád jsem ještě nevychytal souběžný provoz dvou domácností, takže často na Vinohradech potřebuju něco, co mám v Újezdě a naopak. Ale ono se to časem setřepe a dostanu se zase k blogu i podcastům.

Tak jen pár maličkostí.

Sedím onehda v kuchyni a najednou slyším v dálce krávy. Možná si říkáte - vesnice. Ale náš dům je na návsi a nejbližší zemědělské družstvo je pěkných pár kilometrů daleko. Utíkám k oknu, jestli někomu neutekly. Nic. Sedám zpět k počítači a zase slyším bučení. Po nějaké době jsem zjistil, že tyto zvuky vydává náš nový mrazák, když začíná mrazit. Zatím jsem neměl dost trpělivosti sedět s mikrofonem a čekat až zabučí, takže to budu muset nechat vaší fantazii. Psal jsem o tom e-mail kamarádovi a ten mi odepsal, že to je třeba nějaká sofistikovaná funkce a že mám vyzkoušet vytáhnout kuře... třeba začne mrazák kdákat.

Jinak vesele bují život v našem "ekologickém" jezírku. Voda je čistá - vidíme až na dno (hloubka přes dva metry) - ale studená. Já jsem se koupal jenom jednou, ale psi tam jsou v jednom kuse. V čistící části se pomalu rozrůstají vodní rostliny, které jsme tam nechali zasadit, a množí se i fauna. Kromě vodních hlemýžďů a karase Wandy, které tam zanesla ruka zahradníkova, máme mraky čolků a mloků, vodních brouků (zde vidíte rozsah mých biologických znalostí), několik párů vážek a užovku Nagini. Chystáme se tam nasadit jednoho tostolopika, kterýžto má milovat řasy.

Jednou z věcí, kterou jsme ještě nepořídili, jsou sítě do dveří proti hmyzu. Komáři tady sice naštěstí nejsou, ale po nělika bzučivých brzkých ránech se ze mě stal zarputilý lovec much. Dopracoval jsem se do fáze, kdy je složenýma novinama většinou dostanu na první pokus. V našich psech to ale vyvolalo zjevně traumatické vzpomínky na rané fáze své výchovy. Jakmile vytáhnu noviny, prchají do naší ložnice a zalezou pod peřinu. Nebo se schovají za květináče jako Picasso na fotce na flickru.

Výborný mezikulturní překlad

Včera jsem měl na programu večerní plenární schůzi Parlamentu, což znamená, že jsem dopoledne nemusel pracovat. Bylo pěkné pozdně-jarní počasí, tak jsem se vydal na výlet na Mont St Odile. Užil jsem si hodinovou procházku k prameni a pak si dal oběd v místní samoobslužné restauraci, kde mě pobavil francouzsko-německý nápis žádající, abychom před odchodem odložili tácy na připravený vozík.

Francouzská verze zněla takto: "Nous vous remercions de bien vouloir déposer votre plateau sur le chariot prévu à cet effect et ce, avant votre départ. Nous vous remercions pour votre compréhension." (v překladu něco jako: Děkujeme vám, že laskavě před svým odchodem odložíte tác na vozík k tomuto účelu určený. Děkujeme Vám za pochopení.)

Německá verze zněla takto: "Bitte Geschirr und Tablett in den Wagen räumen. Vielen Dank." (v překladu něco jako: Prosím ukliďte nádobí a tác na vozík. Děkujeme mnohokrát."