Další dávka Lauřina tumorového humoru

Lauřin komiks Cancerland vyšel na internetových stránkách Planet Cancer. Kromě toho mi poslala své další dílo - panenku Blarbie. Podcast s našim rozhovorem si zatím stáhlo 270 lidí.

Článek v Gazeciehttp://www.blogger.com/img/gl.link.gif Wyborczej

Před pár týdny s námi dělali rozhovor pro Gazetu Wyborczou. Šlo o rozhovory s pěti páry z pěti nových členských států EU. Protože máme v ČR registrované partnerství, rozhodli se, že osloví dva muže, kteří se chystají svůj svazek legalizovat. V Polsku dost revoluční postup.

Dostal jsem z Polska dvě pěkné reakce. Nejprve se mi včera ozval jeden doktorant z Wroclawi, který se chystá psát knížku o Čechách pro Poláky. A dneska jsem dostal e-mail od člověka se stejným příjmením, kterého znám z jednoho tlumočení. Tak jsem zvědavý, jestli je to shoda jmen nebo jestli je svět opravdu takhle malý...

Nové podokapsy

Tak je na světě další díl pokeců do kapsy - tentokrát rozhovor s několika zajímavými lidmi o tom, jak se žije s více jazyky ve svém nitru, v rodině i v širším světě.

Zajímavý pořad o amerických sdělovacích prostředcích

Zajímavý pořad o tom, jak se dělají zpravodajské pořady na jedné z hlavních televizních stanic...

Podokapsy

Zdá se, že třetí díl Podokapsů, pokec s Laurou o tumorovém humoru, měl úspěch. Jednu ze dvou jazykových verzí si stáhlo téměř 100 lidí. Reakce jsem zatím dostal jenom dvě, ale obě byly pozitivní, takže mě to povzbudilo v další činnosti.

Moje okolí je ještě pořád rozlítané po dovolených, takže na další pokec budete muset ještě týden nebo dva počkat. Ale už mám téma. Chtěl bych mluvit o rodinách, ve kterých se komunikuje více jazyky.

U příštího dílu už ale nejspíš nebudu šetřit na velikosti souboru a nahraju ho ve vyšším zvukovém rozlišení.

Hustej vtip

Poslouchal jsem dneska jeden ze starých dílů ruského podcastu SVID a byl tam dost hustej vtip. Pokusím se zreprodukovat:

Jede policajt po silnici a u krajnice vidí auto převrácené na střechu, u kterého nervózně kouří babka. Přijede k ní a ptá se, jak se babka nabourala. Babka na to: "jedu si po cestě, koukám se kolem a najednou borovice. Zatočím doleva, borovice. Zatočím doprava, další borovice. Zatočím doleva, zase borovice. Až se mi auto převrátilo na střechu. Policajt se diví: "ale babi, tady v okruhu desíti kilometrů není žádný les." Klekne k auto, podívá se dovnitř a ze zpětného zrcátka vidí viset zelený osvěžovač vzduchu...

Zítra nehrajeme

Včera jsme byli na filmu Zítra nehrajeme. Trochu smutný a náladový pohled do světa lokálních rozhlasových estrád vysílaných z místního divadla, nad nimiž se vznáší anděl smrti...

Monty Python International Philosophy

Výborný tříminutový klip Monty Pythonů o mezinárodním fotbalovém utkání Řecko - Německo. Hvězdné týmy filozofů v lítém boji pod rozhodcovskou píšťalkou Konfucia...

Další díl podcastu Podokapsy je na světě

Právě jsem nahrál na stránky svého podokapsu - http://podokapsy.libsyn.com/ - další díl, ve kterém přináším slíbený pokec s bratrovou přítelkyní Laurou o její cestě Rakovinovem. Podrobnější popis viz výše uvedený odkaz.

Mlácení do plechového bubínku

Asi Vám neuniklo, že se Guenther Grass přiznal, že ve svých patnácti letech sloužil u jednotek Waffen SS. V Polsku následovala zděšená reakce plná "spravedlivého hněvu," která najednou smetla ze stolu všechno, co Grass kdy pro Polsko udělal. K této bouři hněvu se připojil i Lech Walęsa, který je mimochodem už dlouho živoucím důkazem toho, že myšlení a mluvení mohou být dva na sobě zcela nezávislé duševní pochody. V Gazecie Wyborczej to komentoval Adam Michnik v tomto článku, z něhož cituji závěr: (mimochodem, i zbytek článku stojí za přečtení, jenom jsem líný ho celý překládat a ten závěr mi přišel nejvíce výmluvný.

"Cožpak je pro nás Poláky tak těžké pochopit tehdejší drama mladých Němců obalamucených totalitní indoktrinací propagandy nacistů a Hitlerjugendu, zatlačených do noční můry války, svíraných strachem z bomb a ještě větším strachem z bolševismu přicházejícího z východu? Což je těžké pochopit, že tehdy spousta mladých Němců zbloudila?

Vždyt' právě takové bylo tehdejší drama generace mladých Němců. Nezbloudil jenom Guenter Grass. Jiný Němec a Grassův vrstevník také strávil ke konci války několik měsíců v uniformě hitlerovské armády. Po letech tento Němec vzpomínal, že i když pocházel z protinacistické rodiny, cítíval v roce 1940 během velkých úspěchů německé armády "jakousi patriotickou satisfakci." Kdyby byl Walęsa na místě tohoto Němce, také by se chtěl něčeho vzdávat?

Pro každý případ sdělím osobní údaje: ten němec se jmenoval Joseph Ratzinger, v poslední době spíše známý jako papež Benedykt XVI."

Go Michnik!