Další pobavení z Polska

Tak jsem se dnes opět pobavil u našich severních sousedů. V Gazecie Wyborciej vyšel článek, podle kterého v Polsku zjistili z nahrávky z diktafonu, který zoufalá matka vložila do školní tašky své netušící dceři, že její učitelka s dvacetiletou praxí prvňáčkům tvrdila, že
- Kryštof Kolumbus byl znamenitý polský vědec, kterému se podařilo obeplout zeměkouli
- velryba je ryba
- mezi vodní sportovce patří kajakař, střemhlavý bombardér (vzniklo tím, že z "nurek," což je potápěč, udělala "nurkowiec," slovo, na které jsem se musel podívat do slovníku a zjistil, že znamená bombardovací letadlo uzpůsobené ke střemhlavému letu) a hasič.
Tato učitelka navíc děti nutila, aby při vyučování seděly s rukama za zády (starší asi zavzpomínají). Po nástupu do první třídy se pochopitelně psychický stav holčičky poněkud zhoršil. Její matka šla k psychologovi, s vyjádřením psychologa k řediteli školy, kde se nedozvěděla nic konkrétního a jen vyvolala to, že paní učitelka přišla domů zkontrolovat, jestli se dítě učí ve správných podmínkách. Protože holčička nechtěla o výuce mluvit, nakonec matka nastražila už zmíněný diktafon. Ředitel předvolal učitelku na kobereček, kde mírně změnila názor na Kolumba s tím, že prý to byl Američan nebo Angličan. Potom ji vyhodili...
Ale abych neryl jenom do našich horních sousedů. Kdo ví, co by se dozvěděl mnohý český rodič, kdyby si vypůjčil nápad důvtipné polské matky a nastražil odposlouchávání. Já si třeba pamatuju, že nám jedna matematikářka na střední škole v Ostravě nakázala, "že to mame vydělit osmimami." :-)

Šťastný Supervolební rok!

Dnes byl jediný volný den, kdy jsme se poměrně hodně dívali na televizi. Nějak se nám nechtělo nic jiného dělat. Venku panovalo téměř kavkovské ponuro a my jsme byli po ránu takoví nedospalí. Nechali jsme totiž psy spát s námi v posteli, aby celou noc neštěkali na rachejtle, což sice neštěkali, ale vrtěli se jako na obrtlíku. Inu, ve 12 jsme zapnuli ČT1, protože byl v Otázkách avizován Václav Havel. Netrpím k němu nekritickým obdivem, ale jeho myšlenkám jsem spokojeně přikyvoval. Potom nastoupil Paroubek a Topolánek. Po patnácti minutách stříkajícího testosteronu jsem uvítal, že vidím Václava Klause. A to je co říct... Když po patnácti minutách zase nastoupili ti dva, šel jsem raději ohřívat oběd. Sdělovací prostředky slibují, že se podobné duely teprve rozjíždějí, takže se máme na co těšit.

Potud dlouhý úvod k mým třem novoročním předsevzetím. První: opět se pokusím nekouřit. Druhé: dám si větší pozor na rovnováhu ve svém životě, budu víc cvičit a žít život s větším zájmem. Třetí: přestanu být připostraný z toho, že můj hlas v parlamentních volbách "propadne" a nebudu volit ČSSD, i když pro mě mezi parlamentními stranami pořád představuje nejmenší zlo.

Při minulých volbách jsem se na poslední chvíli rozhodl pro jedno z těch sdružení nezávislých, na jejichž kandidátce jsem znal pár lidí. Pak jsem o celé věci hodně přemýšlel a došel jsem k závěru, že do Poslanecké sněmovny tentokrát budu volit přece jenom politickou stranu. Z několika důvodů jsem si vybral Stranu zelených.

Za prvé si myslím, že jsou jednou z neparlamentních stran, které mají šanci se do Sněmovny dostat. Za druhé se mi líbí většina jejich programu. Nesouhlasím s některými body jejich energetické politiky a to hlavně proto, že se domnívám (a možná mylně) že stávající technologie produkuje energii z obnovitelných zdrojů strašně neefektivně a že často energie, kterou dané zařízení vyrobí za svůj produktivní život ani nepokryje energetický vstup do jeho výroby. Ale asi nemůžu očekávat, že se mi na nějaké politické straně bude líbit všechno.

Líbila se mi jejich myšlenka sestavení indexu kvality života, který by se měl zveřejňovat spolu s údajích o hospodářském růstu. Na jednom Fóru 2000 jsem si na to téma vyslechl zajímavou přednášku - tady je odkaz na její autory.

Líbí se mi jejich zaměření na podporu občanské společnosti (možnost asignace 1 % daní a převod 1 % z výnosů privatizací do fondů podporujících občanskou společnost).

Líbí se mi jejich snaha podpořit roli Senátu tím, že by jej mohla Poslanecká sněmovna přehlasovat jen ústavní a nikoli prostou většinou.

Líbí se mi, že se hlásí k duševnímu dědictví emancipačních hnutí a k neodemokratismu (který definují jako stav, v němž jsou lidé především občany a jejich spotřebitelské chování je odvozenou součástí jejich chování občanského.)

Líbí se mi jejich snaha o změnu přistěhovalecké politiky, koncepce státního občanství, zjednodušení možnosti získat povolení k trvalému pobytu pro životního partnera ze zahraničí, snadnější povolování pobytu zahraničním studentům, zmírnění azylového řízení a podporu řízené migrace.

Samozřejmě jsem vděčný za jejich podporu registrovaného partnerství, u které věřím, že je od srdce a že v ní budou pokračovat i nad rámec stávajícího jistě do určité míry polovičatého zákona (byť... díky bohům za něj)

Líbí se mi jejich postoj k sudetoněmecké a romské otázce.

Je mi jasné, že nebudou všechno schopni prosadit. Ale líbí se mi myšlenka, že tam bude třeba sedět pár lidí, kteří se na tyto otázky dívají podobně jako já. A myslím, že by bylo dobře mít tento názorový proud v Parlamentu zastoupený.

Inu, tímto pro mne končí předvolební kampaň...

To jsem se pobavil

Inu, k registrovanému partnerství jenom krátce. Tedy:  Konečně!... a ...  Dobrý začátek! ... Hanba černokabátníkům!   Apropos, mohli bychom na tom být daleko hůř, co se těch černokabátníků týče.  U nás je s trochou nadsázky mohu považovat za exoty, kterým se díky politickému hokynaření umožněnému rozložením politických sil ve Sněmovně daří tvářit, že mají daleko větší váhu než by jim podle výsledků voleb příslušela.  To chudáci naši severní sousedi!  Tam v Poznani nedávno policie poměrně brutálně rozehnala nepovolenou (ano, tam takové věci mohou zakázat) demonstraci homosexuálů, kteří se chtěli zasadit za svá práva.  To mě nepobavilo a přidal jsem se k protestní petici polskému velvyslanci.   (pro zájemce - http://www.partnerstvi.cz/gll-dokumenty/2005-11-20-protest-net.phtml)  Pobavil jsem se až dnes dopoledne, kdy jsem se od své polské lektorky, se kterou mám pravidelné hodiny konverzace, dozvěděl, že se ultrakonzervativní (slabé slovo) katolická rozhlasová stanice Radio Maryja, která je na polském venkově velmi vlivná a jako fenomén by si zasloužila dlouhou esej, pustila do boje s Harrym Potterem!  Podíval jsem se na jejich internetové stránky a věru, rubrika “pedagog a psycholog radí” se zaskvěla článkem (odkaz tady: http://www.radiomaryja.pl/archiwum/porady/dane/01222002.htm), který se nese zhruba v tomto duchu:    Harry Potter vyvolal mezi mládeží takovou odezvu, protože se odehrává ve světě magie a kouzel, která mládeži umožní odreagovat se od nudné všední reality.  Bylo by v pořádku, kdyby kouzla sehrávala stejnou roli jako v pohádkách, které známe z dětství.  Ta kouzla ale vypadají tak reálně, že si je náctiletí chtějí zažít na vlastní kůži.  Jeden školák se vyjádřil, že by se chtěl naučit mučivé kouzlo, které by obrátil proti znesvářenému učiteli.  A rodiče? Ti to bagatelizují, říkají, že se jedná o svět fantazie a vůbec nechápou, že kdyby černá magie neexistovala, Bůh by ji v Bibli tolikrát nezakazoval.  Přehršel citátů z Bible.  Následuje varování, že jestli se budeme i nadále chovat k černokněžnictví jako k výmyslu, můžeme se nám stát, že brzo děti nebudou číst Bibli ale Knihu kouzel. :-)  Následuje výpověď školáka, který řekl, že věřil všemu, co se naučil v nedělní škole, dokud mu Harry Potter neukázal, že kouzla jsou něco, co se může naučit a může používat.  Pak si uvědomil, že Bible je nuda.  A nakonec vážně míněné varování z úst předsedy Mezinárodní asociace vymýtačů ďábla: “za horečkou potterománie se skrývá rukopis Krále Temnot, tedy Ďábla.”  Ta bába, co to napsala, se dokonce honosí titulem Dr. :-)  Inu, v tomto srovnání jsou zpomalení Švejci opravdu celkem terno!

Brokeback Mountain

Na jaře se dostane do kin film Brokeback Mountain, který už měl v USA premiéru a kupodivu trhá všechny rekordy. Je to velmi smutný milostný příběh vycházející z krátké povídky Annie Proulx pro The New Yorker. Pokud si chcete poplakat už dopředu, tady je odkaz na tu povídku: http://www.newyorker.com/archive/content/articles/051212fr_archive01

Skvělá knížka, ale pod stromeček moc nedoporučuju

Právě jsem dočetl úžasně napsanou ale velmi ponurou knihu, kterou vřele doporučuju, ale raději si ji nechejte pro jinou příležitost než poklidné vánoční lenošení. Jmenuje se We Need to Talk About Kevin a napsala ji Lionel Shriver. V kostce: padesátiletá žena píše dopisy svému bývalému manželovi poté, co jejich šestnáctiletý syn zastřelil ve škole 9 spolužáků.

Udeřila zima

Education
Originally uploaded by Michal Ginter.

Vždycky jsem se v duchu posmíval lidem, kteří chodili do parku s oblečenými psy. Viki má ale za sebou druhé nachlazení a pořád hýká jako husa. Picasso odmítal chodit ven, jakmile se teplota přiblížila k bodu mrazu. Zatímco Viki a Hynek se zuřivě rozběhli ke dveřím, jakmile jsme si začali oblékat bundy a zachrastili vodítky, Picasso nereagoval ani na přivolání. Když jsme ho šli vyzvednout do pokoje, nadzvedl lenivě hlavu, mírně zakroutil ocasem a pohledem říkal: musím zase do té zimy? Vždyť se přece můžu vyčůrat na hadru na podlaze jako vždycky... Jakmile jsme vyšli před dům, zapřel se předníma a ostenativně se klepal jako osika. Inu, nakonec jsme podlehli a pořídili oblečky. Částečně na radu veterináře. Přece jenom přechod z vytopeného bytu do sychrava není pro malého hladkosrstého psa asi ani nic příjemného, ani nic zdravého. Inu, celkem jim to v té černé sluší, ne?

Novinky č. 2

Work has begun
Originally uploaded by Michal Ginter.

Tento týden v pondělí nabylo právní moci stavební povolení. Hned tam naběhla zahradnická firma a v zápětí první pracovníci na zemní práce.

Dneska jsme se tam byli podívat na letmou inspekci. Plot je téměř postavený. Kamenná podlaha ve stáji je vykopaná téměř do pracovní hloubky, kameny jsou očištěné a na hromadě. Všechny dřeviny, které měly pryč, jsou vykácené, dřevo je nasekané ve stodole a větve nadrcené. Pár dolíků, které se měly vyrovnat, jsou zasypané a vyhlazené. Místa vysázení stromů a keřů jsou označená. Chystají se na výkop chodníku a příkopů pro nové přípojky plynu, elektřiny a vody, které se začnou příští týden pokládat. Mezitím čekáme v pondělí první nabídku stavební firmy a během týdne ještě další dvě. Počasí nám přeje, tak snad to ještě chvíli vydrží, aby se do zimy zvládlo to, co je třeba udělat před mrazy.

Novinky č. 1

Picasso - 10 weeks
Originally uploaded by Michal Ginter.

Měli jsme plné ruce práce, takže jenom stručný přehled, co se u nás děje.

Maruška, Bělinka (dříve paní Levá) a Mates (dosud se nerozhodl, jestli bude slyšet na Matese nebo Jacka) už jsou všichni u nových páníčků. Bělinku potkáváme pravidelně, protože její noví tátové bydlejí pár bloků od nás. Před týdnem ji Albert potkal v parku na Parukářce. Hlásila se k nám a pořádně si vyhrála s Picassem. Viki ji hned začala vychovávat.

Picasso zůstal. Viki odstavování štěňat nechávala více méně bez povšimnutí. Nervózní byl jenom Picasso. Jak se mu vytráceli sourozenci, asi si taky myslel, že půjde do světa. Prvních pár dní se choval jako milius. Vzorně čurá na plenky na zemi - s loužičkami skoro vůbec nemusíme bojovat. Jenom se po pár dnech dobře začlenil do stávající demoliční čety. Až bude hotový Újezd, bude muset náš vinohradský byt podstoupit hloubkovou údržbu.

Picasso si libuje v extrémech vůní. Už dvakrát vlítnul do jezírka v Újezdě a smrděl - inu - jako kompost. Před týdnem si zase hrál v koupelně a zhodil na sebe lahvičku se zbytkem parfému Faconable. Voněl jako parfumérie, hrozně prskal a byl trošku přiopitý, jak si asi fetnul alkoholu. Hynek s Hedvikou se mu vyhýbali na sto honů. Nám voněl celkem hezky - jenom ho uložit mezi prádlo. :-) Už se tedy dvakrát musel koupat, což v tomto věku není ideální, ale nebylo zbytí. Naštěstí se mu velmi líbí fénování, takže nikdy nezůstal dlouho mokrý.

Vyšťavovací víkend

Stormed
Originally uploaded by Michal Ginter.

Od bouří před pár týdny se vždycky po příjezdu na statek setkáme se stejným pohledem. Pod jabloněmi je souvislá vrstva napadaných jablek. Původně jsme mysleli, že s nima nic nebudeme letos dělat. Potom jsme opatrně začali zkoumat, jestli v okolí existují nějaké moštovny. Nakonec jsme se rozhodli, že koupíme drtič a lis na ovoce a vyrobíme aspoň trošku džusu pro okamžitou spotřebu a do mrazničky. Dneska jsme zkoušeli první várku a chutnal naprosto fantasticky. S pasterizovaným moštem se to absolutně nedá srovnat. Zítra přijede naše kamarádka Alena a moji rodiče a uspořádáme moštovací odpoledne.

Když jsme lisovali jablíčka, krkavčí matka Vikina zavedla tři zbývající potomky k našemu jezírku ... ehm, zatím žabinci. Picasso tam samozřejmě vlítnul. Je holt vzornou kopií své matky, která ani ne v půl roce vlítla v zimě do napůl zamrzlého jezera ve Stromovce. Třesoucího se smrdutého Picassa jsme umyli v umyvadle teplou vodou, vysušili a zabalili do deky. Měli jsme dost strach, že se nachladí. Ale teď už spokojeně spí s ostatními doma v Praze v kleci.

Nové domovy

Včera si přišla pro Marušku její nová panička Andulka. Marušku jsme vybavili plínkou, kterou jsme nejprve nechali v naší posteli a potom ji ještě intenzivně otřeli o Hedviku. Ať se jí první den méně stýská. Ráno jsme dostali SMS, že si Maruška celý večer hrála. Noví páníčci odolávali do jedné hodiny v noci a potom se k nim Maruška přestěhovala do postele.

Zítra se vydá do světa Matýsek. Paní levá ještě absolvuje v úterý druhé očkování a páníčci si přijdou ve středu.

Hedvika to zatím snáší velmi dobře. Včera se nijak nevzpouzela a chová se, jako by se nic nedělo.