Roztržité materiální ztráty

Tak snad do třetice všeho dobrého a zlého.

Před týdnem jsem přivezl Felicii po generální údržbě do Újezda. Šlapala jako hodinky. V neděli jsem ji chtěl vytáhnout ze stodoly na projížďku. Když jsem vyjížděl, zapomněl jsem, že na pravé straně jsou sloupy na podlaze spojeny asi 10 cm vysokou kládou. Přejel jsem ji předním kolem a nemohl se dostat zpět. Nakonec jsme kola podložili cihlami a vyjeli, ale někde se dole nejspíš něco utrhlo, protože babička řve jako naše nová sekačka... Takže ji budu muset vyexpedovat zpátky do servisu.

Ve čtvrtek jsme se v noci vraceli ze Štrasburku. Bylo mimořádně hnusné počasí a oba jsme byli dost unavení. Nabrali jsme benzín a při zatáčce od benzinky jsme mírně pravým spodním bokem najeli na betonový bazmek. Takže první škrábanec má za sebou i Elantra...

Dneska ráno jsme mimo jiné stěhovali malá železná kamna. Opřel jsem je o svůj bok, abych mohl zavřít dveře. Bohužel jsem zapomněl, že mám v kapse mobil. Samozřejmě jsem otlačil display, takže ho funguje polovina.


Ach jo. Příští týden budu likvidovat škody.

Těhotenské chutě

Na Vikinu lezou chutě. Posledních pár dní nechce žrát ani granule ani maso. Naprosto ale zbožňuje - a hlasitě vyžaduje - piškoty s tvarohem. Budeme nejspíš muset sehnat nějaké vitaminové doplňky, ať má všechno, co potřebuje. Neznáte někdo něco dobrého?

Škatule, škatule

Máme za sebou den přesunu nábytku. Miláčci už v podstatě zrušili dřevěný rám pod futon, který jsem měl jako rozkládací gauč v obýváku. Viki se navíc v noci na futon pořád občas počurá a až přijdou štěňata, měl by to asi velmi rychle za sebou. Takže jsme ráno půjčili 16-kubíkový Iveco Daily a nejprve převezli pár věcí, které byly původně v Albertově starém bytě, ze skladiště na Vinohrady. Potom jsme naložili futonový rám a pár kusů nábytku z Vinohrad. Po cestě jsme přidali zahradní nábytek, který jsme dostali od našich, a vyrazili do Újezda. V Újezdě jsme všechno vyložili a rozestavěli v jedné místnosti, takže si máme kam sednout, kde a z čeho se najíst a případně se i kde vyspat. Doma jsme přestavěli obývák. Futon nahradila koženková sedačka, kterou z nějakého důvodu Hynek ani Hedvika ve štěněcím věku neničili. Navíc, když se jim (nebo jejich budoucímuu potomstvu) na ní stane nějaká nehoda, setře se a hotovo. Auto si chlápek z půjčovny vyzvednul v půl desáté a je vymalováno. Všichni jsme ale utahaní jako štěňata...

Prarodičovství

Inu, v lidském životě se člověk dost těžko může stát během jednoho roku otcem a dědečkem. V psím světě holt čas utíká rychleji.

Před měsícem se nám stala menší nehoda. Stačila chvilka nepozornosti a z Hynka a Hedviky budou rodiče. Zatím jsme to nechtěli moc šířit, protože nebylo jisté, jestli Hedvika zabřezne nebo ne ale dneska ráno se na obrazovce kontrolního ultrazvuku mrskali dva červíci, z nichž by během dalšího měsíce měli vyrůst regulérní teriéří novorozenci.

Pravda, neplánovali jsme to takhle brzy a trošku jsme o Hedviku měli obavu, ale veterinář nám řekl, že je pro ni ze všech alternativ nejlepší štěňata donosit a odchovat. Menší psi jsou údajně většinou už při prvním hárání dostatečně vyzrálí na to, aby nebyly žádné komplikace.

Tak začínáme číst knížky o porodech a prvních dnech psích prcků...

Proč musíme vyčistit rybník

Hynek vylezl z rybníčka 

Inu, přesně pro tohle... Hynek si našel novou zábavu. Chvíli ho člověk nemá na očích a už je až po břicho v blátě na vyschlém okraji našeho rybníčka, který je v současnosti vlastně spíš jedním obřím žabincem. A kouká, jako by do pěti neuměl napočítat. Před cestou domů jsme ho museli umýt mýdlem pod pumpou, protože v Újezdě zatím není ani koupelna. Studená voda ze studny se mu moc nelíbila a dost u mytí kvičel, ale pochybuju, že ho to napříště odradí.

Inu, finská technika

Asi před čtrnácti dny jsme se vrátili z výletu a rozhodli se udělat velké prádlo. Poslední šly do pračky špinavé kalhoty, které jsme měli na sobě. Nějak se přihodilo, že jsme nezkontrolovali dvakrát, jestli jsou kapsy prázdné. Za hodinu se Albert začal shánět po mobilu. Prozvonil jsem ho a dostal jsem záznamník. Pomalu nám začalo svítat. Nokia už mezitím absolvovala všechny cykly praní na 40 stupňů, aviváž, ždímání i odstřeďování. Byla mrtvá, ale po několika hodinách začala fungovat SIM-karta, na které bylo pochopitelně uložené jen naprosté minimum telefonních čísel. Ale aspoň něco. Nokii jsme rozebrali a nechali sušit. Pak jsme na ni skoro zapomněli. Před pár dny ji Albert zkusil zapnout. Věřte, nevěřte ... telefon i baterka fungují. Dokonce v paměti zůstala i telefonní čísla. Inu, finská technika...

Fotky nového domu

Tak jsem se konečně dostal k tomu, abych dal na web pár fotek našeho nového domu. Včera jsme dostali výpis z katastru, podle kterého nám oficiálně patří. Klíče dostaneme v neděli. Fotky najdete tady.

Hedvičina háratelna

Hynek měl minulý týden první narozeniny a dostal dáreček, který bohužel nebude moct rozbalit... Vikina začala před pár dny hárat.

Původně jsme uvažovali, že ji během ovulace pošleme do lázní, tedy do sekce pro háravé feny v chovné stanici, kde se narodila. Potom jsme uvažovali o hormonální antikoncepci. Nakonec jsem celou věc konzultoval s kolegyní, která chová salučí mezinárodní šampióny a rozhodli jsme se, že na její radu koupíme Vikině háratelnu - výstavní klec, do které ji v kritických dnech budeme muset zavřít, když nebudeme doma. Klec má asi 1.20 x 0.8 x 0.8 metrů, takže tam je dost prostoru.

Klec jsem nakonec koupil od písecké firmy Tommi, jejíž přístup k zákazníkům mě pozitivně naprosto ohromil. Volal jsem tam ve čtvrtek, že bych chtěl koupit klec, protože mi právě začíná hárat fenka. Na stránkách byli uváděni jako velkoobchod, tak jsem se vlastně chtěl jenom zeptat, do kterých obchodů v Praze dodávají zboží. Řekli, že klec můžou vyexpedovat do tří dní a potom ji do 24 hodin dostaneme na dobírku. Druhý den v půl osmé ráno mi volala zasilatelská firma, že došel balík s klecí.

Dneska je venku škaredě, tak jsme pejsky nejprve trošku otrimovali (zvláštní způsob odstraňování horní vrstvy srsti u hrubosrstých teriérů) a potom jsme klec složili a dali do ní deku s hračkami. Vikinka si ji zvědavě prohlížela a občas si na chvíli vleze dovnitř. Necháme ji pár dní otevřenou, ať si na ni zvykne. Jsem zvědav, jak se bude tvářit, když ji tam budeme muset zavřít. Kolegyně mi ale říkala, že si na to fenka velmi rychle zvykne a naopak to bere jako výsadu, že ona má domeček, do kterého on nesmí. Jako děti. Tak uvidíme.

Zároveň jsme pořídili nějaký sprej, který má přebít pach z hárání. Hynek ji dneska ráno dost otravoval, tak jsme ji nastříkali a skutečně se od ní drží dále. Pravda, kdykoli jí tam čichne, tak se po něm Hedvika ožene. Takže nevím, co ho odrazuje víc.

Koupání

Sazava 2
Originally uploaded by Michal Ginter.

Zatím jsme v podstatě všechny víkendy trávili na výletech se psy. Minulý týden se nám nikomu nechtělo na žádnou velkou tůru, protože bylo hrozné horko. Tak jsme vzali psy vykoupat k Sázavě. Našli jsme poloopuštěné místo s velkými kameny. Viky i Hynek skákali z jednoho na druhý jako žáby.

Nové fotky

Vytvořil jsem si stránky na FLICKRu a natáhnul jsem tam nějaké fotky...

Újezd tam pořád není nafocený, protože jsme se k tomu zatím nedostali. Teď tam jedeme v sobotu se ségrou, tak jestli bude pěkně, pár obrázků pořídíme a zveřejníme. :-)