Rodinné album

Přes víkend jsem si půjčil od našich stará rodinná alba. Spoustu fotek jsem si naskenoval a zažil pár nostalgických chvilek. Podělím se o dvě fotky. Na první jsem já a nejsem si moc jistý, kolik mi je let. Na druhé jsem se svými sourozenci a psem Dixim (podle jeho věku odhaduju, že mi bylo tak dvanáct, třináct let).

Východ slunce na Vinohradech

Před pár dny jsem ráno vstával kolem šesté. Takhle brzo ráno se objevuje v mém obýváku krásný úkaz. Slunce se mi přes okno odrazí na stěnu a vytvoří tohle... Budu si muset častěji přivstat...

Vale cigaretám

Úplně jsem se zapomněl pochlubit. Od 30.7. nekouřím. Od té doby jsem jednou ujel a dal si za výjimečné situace jednu cigaretu, ale jinak nic. Zatím žvýkám nikoretky... Tak mi držte palce! Není to bohužel první pokus...

Dneska jsme si vyjeli na hrad Kost. Autíčko začíná nějak prdět do výfuku. Nevím, čím to je. Tak asi půjde k panu doktorovi... :-)

Je pozdě, včera jsem málo spal a už se mi nechce natahovat fotky... Tak příště.

Nevyzpytatelné jsou cesty osudu...

Večer jsem stál na tramvajové zastávce za rohem a chystal jsem se na dvě deci s kamarádem do Medúzy. Mladá žena na neosvětleném kole se čelně střetla s protijedoucím autem, saltem přeletěla kapotu, helmou narazila na silnici, udělala kotrmelec, vstala a po pár vteřinách odešla k chodníku zjevně téměř bez šrámu.

O tři hodiny později jsem dostal e-mail, že jednoho člověka, kterého jsem kdysi znal, včera na jezeře u Mladé Boleslavi přejel rychlý člun. Už není mezi námi.

Mám existenciální chvilku a nějak nevím, co k tomu všemu říct...

Hádanka

Nedávno jsem dostal zajímavou hádanku. Tak ji dávám k dispozici. Předesílám, že hádanka obsahuje všechny informace, které potřebujete k jejímu vyřešení. Zatím znám kromě sebe jenom dva lidi, kteří našli správnou odpověď. Pošlete mi svou odpověď e-mailem a já vám dám vědět, jestli jste měli pravdu a co to znamená. Nebojte se zdánlivě absurdních řešení. Hádanka je, konec konců, pro drsnější povahy:

"Žena potká na pohřbu své matky krásného neznámého muže. Na první pohled se do něj zamiluje, ale ostýchá se na něj promluvit a požádat jej o telefonní číslo. Po pohřbu ho nemůže dohledat. Za čtyři dny zabije svou sestru. Jaký měla motiv k vraždě své sestry?"

Ještěd a Český Ráj

S Filipem a Laurou jsme absolvovali koncem minulého týdne další výlet. Trasa byla moc pěkná. Opět doporučuju!! Začali jsme na Ještědu. Vyjeli jsme na Tetřeví sedlo, odkud jsme vystoupali na vrchol. Určitě stojí za to jít prudší stezkou a ne po silnici. Jestli si pospíšíte, určitě kolem stezky najdete takovou spoustu borůvek jako my.

Pokračovali jsme dolů po 278-ce do Smržova k Čertově zdi. (těsně před obcí je hnojník, u kterého je třeba nechat auto a vydat se lesní cestou. pozor - špatně značeno!) Čertova zeď je zajímavý přírodní útvar, který vypadá jako člověkem (respektive čertem) postavená zeď dlouhá přes 20 kilometrů. K jejímu vzniku se váže pohádka, kterou asi znáte. Dnes je už zeď hodně přerušovaná, částečně proto, že kdysi kdosi kus zdi rozebral a materiál použil na stavbu silnice.



Po 278-ce jsme jeli až do Českého Dubu, kde jsme odbočili na silnici 277 směr Mnichovo Hradiště. Tam jsme se vydali 610-kou a v Hoškovicích odbočili na Dneboh. Kousek za Dnebohem je jedno z nejkrásnějších a nejzajímavějších míst, na které jsme zatím na výletech narazili. Jmenuje se Drábské světničky. Drábské světničky jsou pískovcové kopce se soustavou vytesaných chodeb a světniček. První osídlení se datuje už do staroslovanských dob. Později tam měli hrad loupežníci (drábové). Ještě později byl na skále kolem světniček dobudován dřevěný hrad (dnes už neexistující.) Na vzdálenějším kopci se dá ještě jít po červené kousek dál a potom prudce dolů zpátky k parkovišti.


Potom jsme pokračovali do Zásadek a z nich nahoru na Mužský. Jednak tam byla cache, druhak tam byl nádherný výlet.

Odtud jsme se vrátili na mladoboleslavskou dálnici a jeli domů.

Kokořínsko a dál na sever

Poslední týden se v Praze sešla celá nukleární rodina. Ségra přijela ze Slovinska a brácha se svou přítelkyní Laurou z Finska. Přes víkend a počátek týdne jsem vždycky jenom přijel babičkou k našim do Hovorčovic a v podstatě jsme zůstali tam. Dnes jsme ale s mámou, Filipem a Laurou vyrazili na výlet. Vydali jsme se plně naloženi po dosti klikaté trase plné prudkých klesání a stoupání malinkými bočními silnicemi přes Křivoklát a Housku na Bezděz. Nádherná krajina! Babička zvládla zkoušku ohněm, i když v určitých chvílích při dlouhých stoupáních supěla a když jsem ji párkrát tlačil do pro ni nedůstojných otáček, dala najevo nevoli a uprdla si benzínu do výfuku. Jinak ale klobouk dolů ... s novým karbutátorem a tlumiči jela jen předla. Na Housce a Bezdězu jsme také ulovili dvě geocache (o geocachingu jsem tady už psal.) Kousek za křivoklátem jsme také navštívili Pokličky, což je velmi zajímavý pískovcový útvar. Odbočka z cesty je dosti špatně značená, takže je v podstatě třeba odpočítávat serpentýny, pokud máte dosti podrobnou mapu. Z Housky je krásný výhled až na Říp a určitě stojí za vystoupání. Cestou na Bezděz si určitě nenechejte ujít vesničku Doksy-Kruh, která je postavená celá z roubených chalup. Také nádhera! Hrdinně jsme vystoupali svižným tempem i na Bezděz. Potom jsme obrátili a jeli kratší cestou domů.

Jak vidíte, výlet jsme pojali stylově:

Přerušené lenošení

Minulý týden jsem krátce přerušil letní odpočinek, protože mi zavolali, abych tlumočil přijetí Carly Fioriny, prezidentky firmy Hewlett Packard, u ministra Grosse.  Říkal jsem si, že takové nabídky se prostě neodmítají.

Tento týden pracuji v Evropském parlamentu v Bruselu, kde probíhá týden výborů.  V Bruselu je krásné počasí, kterého jsem hned využil, protože jsem měl poměrně dlouhou pauzu na oběd.  Zašel jsem si "domů," sundal mundůr a na hodinu se vyvalil na zahrádku, abych si trochu srovnal barvu.  Od prvního výletu v babičce vypadám pořád jako zebra.

Vracím se ve čtvrtek večer a už se těším na další pokračování výletů po okolí Prahy.  Babička je v současnosti v servisu a absolvuje výměnu tlumičů, karburátoru a pár dalších maličkostí.

 

Další babiččina dobrodružství

Tak Babička už je Pražanda.  V pondělí jsem ji přehlásil na inspektorátě a vyzvednul pražské značky.  Původně jsem tam vyrazil už v pátek v nekřesťanských 7:30, protože jsem se dopředu nepodíval na internet a nezjistil, že za a) mají v pátek zavřeno a za b) registr automobilů přesunuli z Kongresové na několik pracovišť po celé Praze.  V pondělí jsem dorazil na registr na Ohradě pět minut před otvírací dobou a než jsem stačil vyplnit lejstra, byl jsem na řadě.  Tam jsem pro změnu zjistil, že si úřednický šiml vymyslel nový úkon - tzv. evidenční kontroly.  I když máte platnou technickou a emise, musíte jít před převodem na stanoviště technické kontroly a nechat si vystavit za dvě kila protokol, že zkontrolovali čísla motoru a bůhví čeho ještě.  Tak jsem jel zpátky tramvají do garáže pro Babičku, přivezl ji na technickou, kde se pánové kochali a pak jsem teprve pořídil nové značky.  I tak jsem ale byl hotový před desátou. 
 
Odpoledne jsem se stavil u rodičů a alespoň kousek je svezl. 


 
Dneska jsem svezl bráchu do Luk pod Medníkem a sešli jsme dolů k Sázavě.  Je tam prastará kolonie srubů a chat, o které jsem už tady psal.  To místo zbožňuju.  Tak se pokochejte alespoň jednou fotkou toho, jak si představuji, že má vypadat chata...
 

 
 
 

Babiččin první výlet

Dneska bylo krásné počasí, tak jsem vyvezl babičku Felícii na první výlet.  Absolvovali jsme trasu, kterou už znám a vřele doporučuji.  Člověk se proplétá klikatou silničkou střídavě lesy a podél Berounky.  Jako stvořené pro důstojnou pomalou jízdu se spuštěnou střechou. :-) 

Vyjeli jsme po strakonické a odbočili na silnici 115 na Karlštejn.  Zastavili jsme se u zámečku (původně křížovnická tvrz) v Dobřichovicích.  Na Karlštejně už jsem byl mockrát, tak jsem pokračoval dál do Srbska, kde jsem odbočil na 116-ku směrem na Svatého Jana pod Skalou.  Tam jsem si dal kafe, babičku odstavil na parkoviště, natáhl jí střechu a vyšplhal se na skálu.  Musím říct, že jsem pěkně z formy, protože jsem nahoře málem vypustil duši.  Dost jsem se zastyděl, když jsem úplně na vrcholu potkal ženu v pokročilém stádiu těhotenství. Potom jsme pokračovali do Loděnice a zpátky do Prahy.    V zápalu jsem se letos poprvé dnes ráno zapomněl namazat krémem na opalování, takže jsem se vrátil dost spálený ... ale spokojený.

Svatý Jan pod Skalou

Pohled ze skály