Blog jsem zakládal, když jsem žil v New Yorku, abych hromadně posílal kamarádům zprávy, co se děje za velkou louží. Po mnoha přílivech a odlivech jsem napevno zakotvil v matičce Praze a vybudoval si nový mikrosvět, ze kterého zase občas vyšlu zprávu... Můžete se mi ozvat na michalginter gmail com.

neděle, července 13, 2003

Nová "reality show" na americké kabelové televizi

Možná už jsem se zmiňoval o po pořadech typu "Extreme Makeover," ve kterém producenti vyberou účastnici, která chce zcela změnit svůj zevnějšek, odvezou ji pryč ode všech známých a rodiny a dají jí možnost podstoupit cokoli chce, případně cokoli jí odborníci doporučí: prvotřídní holič, trenér, plastická chirurgie, atd. Po dokončení celého procesu se účastnice setká s rodinou. Všechno se to natáčí a diváci zpětně celou záležitost sledují.

Stanice Bravo spustila nový pořad, který se jmenuje Queer Eye for the Straight Guy. (volně přeloženo to znamená něco jako heterák pod teplým dohledem) Heterosexuální muž se přihlásí do výběru bu'd sám, nebo ho tam může s jeho souhlasem přihlásit přítelkyně. Pořad má většinou zájem o stereotypního chlápka, který je tak trochu šlomp, tak trochu prasátko, tak trochu buran. Nasadí na něho skvadru pěti stereotypních gayů: kadeřník, módní návrhář, bytový návrhář, kulinářský odborník, odborník na kulturu. No a ti dají dokupy chlápka i jeho byt a výsledek předvedou jeho blízkým. Obecenstvo celou záležitost sleduje ze záznamu. Samozřejmě jsou to všechno mělké stereotypy, ale musí to být zábava. Zrovna o tom vyšel článek v New York Times.


Pevnost Italů v Bronxu

Dneska jsme vyrazili do italské čtvrti Bronxu, která má velmi dlouhou tradici. Měli jsme štěstí - zrovna probíhala pouť, takže tam bylo velmi živo. Je to štreka, ale pokud budete v New Yorku, návštěva stojí určitě zato. Jak se tam dostat? Jed'tte metrem D do Bronxu na stanici Fordham. Potom můžete jít bud'to pěšky východně po Fordham, až narazíte na Arthur Avenue. Po Arthur Avenue se vydáte doprava, až narazíte na 187. ulici. Je to celkem kus, takže pokus se Vám nechce jít o rušné Fordham pěšky, můžete si zkrátit cestu kterýmkoli autobusem. Mají tam úžasné italské rodinné restaurace, na které se konkurence v Little Italy v dolní části Manhattanu absolutně nehrabe, byt' ceny jsou kupodivu velmi podobné. Kromě toho tam je obrovské tržiště a mnoho malých obchůdků - řeznictví, zelenina, pekárny [jako u nás na Vinohradech :-)]. Uzenáři přímo před vámi maso nebo uzeniny nakrájejí, zabalí vám je do papíru, cenu počítají tužkou na papíru, prostě starosvětská paráda. Nakoupili jsme sýry, kanistr skvělého panenského oliváče, olivovou pastu, focaccia, sušené rajčátka, prosciutto, mozzarellu - budou hody. Přímo na ulici tam mají vedle obchůdků s rybami a mořskými plody takové stánky, kde si můžete koupit ústřice, oni vám je přímo na místě rozloupnou, posloužíte si z výběru omáček a předkrm je na světě. Narazili jsme tam na jeden jugoslávský obchod, ve kterém měli takové ty malé polské perníkové bobky plněné povidly a zalité čokoládou. Mňam!

úterý, července 08, 2003

To je New York...

Ve druhém patře naší budovy sídlí modelingová agentura. Jdu si takhle po obědě na roh pro kafe a říkám si, že protáhnu kostru a seběhnu po schodech. Až do čtvrtého patra kolem čínské manufaktury se táhla řada mužů a žen ve spodním prádle. Asi mají casting... A zrovna dneska jsem si nevzal do práce foťák...

pondělí, července 07, 2003

Víkend 4. července

Myslím, že mě New York naučí slastem chalupaření, kterým jsem v Praze nikdy nepodlehl, protože se město přes víkend dostatečně vylidní a je tam pro mě ideální hladina energie.

New York je přelidněný a hektický sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně.

Dlouhý víkend kolem svátku nezávislosti trávíme opět u kamarádky v Hamptons, o kterých jsem už tady psal. Na léto si pronajala levnější chalupu kousek za vesnicí. Má obrovskou zahradu, která sousedí s lesem a není oplocená. Jsou tady tucty veverek a srn - tak drzých a zvědavých, že se postupně přibližují až na pět metrů a vůbec jim nevadí, že jsou na zahradě čtyři psi. Kupodivu i psi si jich přestali po pár hodinách všímat.



Tady je zbytek fotek.

Letošní červen patřil mezi nejdeštivější v historii americké meteorologie a následně se tady na venkově vyrojily tisíce komárů. Nohy mám v jednom ohni. Včera se mi dokonce jedna bestie dostala pod triko a pohryzala mi záda.

Tentokrát jsou síly lidí a domácí zvířeny vyrovnané - čtyři psi, jedna kočka a pět lidí. Včera jsme byli na chvíli na pláži a prožili jedno menší drama. Lulu, asi roční velmi divoká fenka, kterou moje kamarádka před půl rokem adoptovala, zmerčila kachnu s malými a jala se je pronásledovat do moře. Kachna ji velmi chytře odlákala od potomstva. Lulu za ní plavala stále hlouběji do moře a absolutně se nedala přivolat. Její majitelka lítala po břehu a marně na ni vřískala. Tak jsem se nakonec svlékl do trenclí, skočil do vody, dohonil Lulu a kachnu a přitáhl ji na břeh.

Tento víkend se k nám připojil přítel našeho kamaráda a majitele dvou kokršpanělů, kterého firma konečně převelela z Los Angeles do New Yorku, čímž jimž končí dvouletý vztah na dálku.

Při té příležitosti jsme začali zvažovat různé varianty, jak častěji a pravidelněji vypadnout za město. Mým ideálem by bylo pravidelněji pendlovat mezi Prahou a New Yorkem, ale to by bylo realizovatelné pouze tehdy, kdybych měl vlastní malou firmu. Začínám propočítávat různé nápady, tak se to snad za pár let povede. (za předpokladu, že dám New Yorku ještě šanci, k čemuž jsem se na sto procent zatím neodhodlal.) Ale pokud se tak stane, začínáme uvažovat o nájmu domečku za městem. Možností je mnoho (hory hodinu severně od New Yorku, moře tady na Long Islandu, nejspíš kousek dále než Sag Harbor, protože tam je levněji.) V každém případě bychom si mohli dovolit nájem jenom mimo letní sezonu, takže to snad vyhrajou hory. šli bychom do toho nejspíš napůl s těmi kamarády, se kterými trávíme víkend tady. Uvažují o tom, že by si přece jenom nechali auto, které mají v Los Angeles a že bychom se podělili o nájem a garážování auta na Manhattanu. Nejspíš by to nebylo ještě od tohoto podzimu, protože všichni potřebujeme našetřit peníze. S Hoangem oba chodíme do práce v drtivé většině případů čtyři dny v týdnu, takže bychom si místo středy brali volno v pondělí nebo pátek a trávili čtyři dny na Manhattanu a tři dny na venkově. V červnu a červenci bychom pracovali více a v srpnu přiletěli na měsíc do Prahy. Myslím, že je to na pár let dobrý plán.

Konečně dorazily nostrifikované transkripty mého univerzitního vzdělání v Praze, takže bych teoreticky mohl od podzimu pokračovat ve studiích. Našel jsem si zajímavý program na City University of New York - musím jenom zjistit, jak veliký je rozdíl ve školném pro rezidenty a nerezidenty. Pokud by byl výrazný, tak bych nejspíš počkal do příštího jara, kdy tady budu mít zaplacené první daně a budu se moct zaregistrovat jako rezident státu New York.

úterý, července 01, 2003

Zavalen

Výhodou a zároveň prokletím webového bloku je, že si člověk všimne, když pár dní nenarazil na nic, co by bylo zajímavé do té míry, že by to chtěl zaznamenat.

Mám hroznej nával v práci. Konečně se objevilo pár zajímavých obchodních příležitostí. Kromě toho spolupředsedám pracovní skupině pro e-learning v newyorské kapitole Americké společnosti pro vzdělávání a rozvoj, což taky zabírá dost času - především organizačně. Kromě toho jsem dělal na velkém překladu.

V neděli jsme byli v Brooklynu. Po rusko-anglickém cviku jsme courali čtvrtí Brooklyn Heights, která je přímo naproti spodní části Manhattanu. Kopal jsem se do zadku, že jsem se tam nebyl podívat předtím, než jsme se přestěhovali do Harlemu koncem loňského roku. V Brooklyn Heights se mi strašně líbí. Je to tam dražší než v Harlemu, ale pořád levnější než ve srovnatelných čtvrtích na Manhattanu. Hned vedle je DUMBO (Down Under Manhattan Bridge Overpass), umělecká čtvrt, která vypadá jako SoHo před pár lety.

V pátek mají USA státní svátek - jedeme na víkend do Hamptons, o kterých už jsem tady psal. Tak si snad trošku odpočinu.

Předevčírem jsem se konečně zase dostal k vietnamštině a zjistil, kolik jsem toho za těch několik týdnů zapomněl....

pondělí, června 30, 2003

AOL Instant Messanger

Moje uživatelské jméno je gintermichal. Tak jestli nekdo používáte AIM a chcete pokecat, ozvěte se. V práci budu mít chat většinou puštšěný, protože ho občas používáme s kolegy v kanceláři, když na sebe nechceme řvát z jednoho konce místnosti na druhý.

pátek, června 27, 2003

Dan Savage

Jsem si téměř jistý, že jsem se jméno Dan Savage už v mojem blogu objevilo. Je to můj oblíbený americký autor sloupků, které syndikovalo dvanáct amerických periodik. Taková rozpustilá Sally v kalhotech (většinou). Vydal i pár knížek. Pro ty z vás, kteří umíte dobře anglicky, vřele doporučuji. Je to jedinečná záležitost. V archívech hledejte pod "Savage Love."

zkouška diakritiky

Když jsem se naposledy pokoušel psát s diakritikou na Macu, nešlo to na PC přečíst. Blogger mezitím začal podporovat češtinu, tak to zkouším znovu. Dejte mi vědět v případě, že je diakritika tohoto příspěvku na vašem PC nečitelná.

Fotky z Newportu

Tak, takhle vypadá pohled na spodní část velkého mostu z menšího mostu, který odděloval ostrůvek s hotelem od Newportu.


A tenhleten domeček bych prosil na důchod...

Pokroky?

Kanada pred nekolika dny schvalila zakon o manzelstvi lidi stejne orientace.

Co na to US?

Bush se snazi prosadit, aby tzv. "faith-based initiatives," (ve volnem prekladu: platime tady z federalnich dani nabozenske organizace, ktere pod rouskou socialnich sluzeb siri svou viru,) jejichz vznik umoznil svou prezidentskou vyhlaskou, spadaly pod federalni legislativu a ne legislativu jednotlivych statu. Proc? Protoze federalni legislativa neupravuje zakaz diskriminace pri prijimani novych pracovnich sil na zaklade, mimo jine, sexualni orientace a "gender identity" (to se tyka v praxi transsexualu), kterou zakony drtive vetsiny statu zakazuji. V praxi si rikam, ze se dost tezko najde gay, lesbicka nebo transsexual-ka s troskou sebeucty, kteri by chteli pracovat pro nabozenskou organizaci, ktera je diskriminuje. Takze at si trhnou nohou. Ale na druhou stranu me rozciluje, ze z MYCH federalnich dani financuju organizace, ktere si tohle mohou dovolovat.

Na druhou stranu: Dneska se rozhodnutim Nejvyssiho soudu USA konecne podarilo odstranit dalsi zbytek stredoveke legislativy nekolika malo statu USA, jejichz organy cinne v trestnim rizeni mely dosud de iure moznost trestat "nestandardni" pohlavni styk. Mimochodem, podle stejneho zakona mohly krome gayu trestat i analni styk mezi muzem a zenou a v nekterych statech dokonce i oralni sex. Jo, kdyby v jednom takovem zil Bill Clinton, tak by ten zakon spadl pod stul urcite drive... :-)

Pozitivni na tom je, ze mi v techto statech ode dneska mohou nabozensti fanatici beztrestne polibit prdel...





Archiv blogu