To tady ještě nemáme - aspoň ne v Česku

Dneska jsem poslouchal podcast serveru truthdig.org, ve kterém komentoval současné dění americký esejista a autor Gore Vidal. Připomněl průzkum veřejného mínění, organizovaný v roce 2002 časopisem Time Magazine, podle kterého 35 % Američanů věří, že Bible je slovo boží, které je třeba vykládat doslovně, 59 % Američanů se domnívá, že dojde k apokalypse podle knihy Zjevení, 35 % hledá ve zprávách známky konce světa a podobný počet věří, že se praví věřící po Apokalypse odeberou do nebe. Původní článek z Time Magazine jsem si vyhledal - je tady.

V posledních dnech si totiž dělali na kanálu Comedy Central legraci z toho, že na hlavních zpravodajských stanicích (CNN, Fox News a další) věnují mnoho prostoru rozhovory s "autoritami" na výklad apokalyptických vizí. Autoři humorných komentářů se podivovali jak nad obsahem těchto rozhovorů, tak nad tím, že je vůbec tyto stanice vysílají v hlavních zpravodajských relacích.

I zde mají Američané krátkou paměť. Nezapomínejme na to, že ten průzkum veřejného mínění pochází už z roku 2002. Nezapomínejme, že stránky www.raptureready.com, které jsou jedním z ohnisek těchto blábolů, zaznamenávají v této době rekordní nárust návštěvnosti. A že jejich "rapture index" se nemění...

Nezapomínejme ani na to, že zastánci těchto blábolů existovali v americké vládě už za Ronalda Reagana. Podle zmíněného článku v Time Magazine řekl tehdejší ministr pro životní prostředí Watt v diskusi o ekologických otázkách: "Nevím, s kolika budoucími generacemi ještě můžeme počítat, než se Pán vrátí." Ministr obrany Weinberger řekl: "Četl jsem Knihu Zjevení a věřím, že svět skončí - doufám, že zásahem Boha. Každý den mám pocit, že se čas nachyluje." Prezident Reagan konec konců použil termín "Mocnost zla" už za svého úřadu na sjezdu americké evangelizační asociace.

Je samozřejmě osudným selháním amerických demokratů - alespoň těch, kteří v tyto vize nevěří - že tyto otázka nevnesli dostatečně důrazně do předvolebních diskurzů a nebojovali dostatečně důsledně proti zvolení a znovuzvolení George Bushe, který se těmito teoriemi řídí ve své domácí i zahraniční politice.

Jsme na tom ještě dobře. V Evropě se ve středním proudu politiky podobné pohledy objevují snad jen v Polsku. Mějme se ale před nimi na pozoru! Fundamentalistická pravice je daleko lépe organizovaná než jejich odpůrci. Pracují podle hesla, že pokud se o původně nehorázné myšlence dostatečně dlouho mluví ve veřejném diskurzu, začne se za nějakou dobu považovat za myšlenku legitimní, posléze přijatelnou a nakonec uzákoněnou.

Bojovníci za občanská práva v šedesátých letech se řídili stejnou teorií. Potom usnuli na vavřínech a dosud se úplně neprobudili.

Ne, nevěřím, že se těmto bláznům podaří jejich vize naplnit. Ale je dobré o nich vědět a kdyby došlo na lámání chleba, postavit se jim čelem.

Podokapsy jsou na světě!

Ahoj všem! První kapitolu mojeho nového podcastu Podokapsy najdete na http://podokapsy.libsyn.com. Příjemný poslech!

Zajímavý pohled z druhé strany barikády

Z českých sdělovacích prostředků by člověk mohl nabýt dojmu, že v Izraeli neexistuje názorový disent. Není tomu tak. Jedním ze zajímavých příkladů opaku je Gush Shalom, organizace Uriho Averyho. Určitě se podívejte na jejich stránky. Je to zajímavé čtení. Pro ty z Vás, kteří nerozumí anglicky je tam i ruská, arabská a hebrejská verze.

Moje nové hračky

Celý tento příběh má delší genezi, kterou se pokusím shrnout do několika hlavních předělů. Zaprvé mi selhal discman. Za druhé jsem konečně podlehl a začal se učit francouzsky. Pořídil jsem si pro začátek kurz, který je částečně na CD a říkal jsem si, že by bylo fajn si ho občas pustit třeba v metru. A propos k francouzštině. Jako předkrm jsem si nadělil knížku Sixty Million Frenchmen Can't Be Wrong od autorů Jean-Benoit Nadeau a Julie Barlow, která velmi čtivým a inteligentním způsobem rozebírá Francii a Francouze jako fenomén. Ale k věci. Když už mi selhal ten discman, rozhodl jsem se, že si koupím I-pod. Albert nadhodil, že by chtěl jeden taky, tak jsem koupil dva. No a potom jsem na BBC pořád slyšel, že si člověk může stáhnout některé programy formou podcasts. Došlo mi, že to asi budou nějaké programy, které se přehrávají na iPod, ale nebyl jsem si přesně jistý, co to znamená, tak jsem udělal trošku průzkumu na internetu a byl jsem nadšen. Kromě profi podcastů, které kromě rozhlasových stanicí dělá kdekdo, se objevily taky podcasty amatérské. Vrhnul jsem se do jejich oceánu a vylovil jsem jeden z Polska, který se jmenuje Masa krytyczna. A mám další hračku. Polsky alespoň trošku rozumějícím vřele doporučuji! Těm, kteří neumějí polsky, ale zato rozumějí anglicky, doporučuji alespoň cover-verzi nazvanou Another Prick In The Wall.

Újezd

Nabyvani tvaru - Shaping Up
Originally uploaded by Michal Ginter.

Mnoho lidí se ptá, kdy bude konečně hotový Újezd. Inu, rekonstrukce se opravdu protáhla, protože se také nebývale rozrostla. V této chvíli nám ještě zbývá dodělat střechu (založit izolační vatu a podbít trány), zasadit okna (až přijdou z výroby), nainstalovat krb, následně dodělat v obýváku poslední vrstvu betonu, rozvést elektriku v obýváku a pracovně, položit podlahy a obklady, udělat schody, nainstalovat bílou techniku a pak už snad jenom malby a nátěry. Teoreticky by se to mělo zvládnout do konce září. Kromě toho nás ještě čeká v srpnu dodělání jezírka a potom konečné terénní úpravy na zahradě. To by se také mělo zvládnout do konce září. Tedy, pokud nenastane nějaká katastrofa...

Tajemství slov

Tajemství slov (La Vida Secreta de las Palabras) - tenhle film musíte vidět. Ale hlavně před kinem nečtěte žádné recenze!

Vtipné

Dost dobrý komentář toho, že Bush vetoval zákon o poskytování federálních prostředků na výzkum kmenových buněk. (anglicky)

Jak to vidím po volbách

Na jednu stranu jsem rád, že ODS vládu nesestaví, protože jejich předvolební kampaň mi minimálně v posledních týdnech připadla nechutná a nevkusná. Souhlasím s Paroubkem v tom, že došlo několikrát k porušení volebního zákona. Zpráva obsahující zpravodajské informace sebrané při domovní prohlídce důvodně podezřelého je důvěrná z velmi dobrého důvodu a před prošetřením nemá co dělat na veřejnosti. Nejspíš nemá co dělat ani v Poslanecké sněmovně. Nařknout někoho z pohlavního zneužívání mladistvé osoby čtyři dny před volbami je špinavost, protože se tomu člověk včas nemá jak bránit.

Na druhou stranu si myslím, že i některá prohlášení ČSSD během volební kampaně byla na hraně. Navíc, ČSSD včera večer situaci neustála. Forma Paroubkova projevu byla nepřijatelná. Nechci, aby v civilizované politice platila zásada „na hrubý pytel hrubá záplata.“

Takže jsem rád, že vládu nesestaví ani ODS ani ČSSD. Čeká nás nejspíš úřednická vláda a předčasné volby. To už jsme tady jednou měli a svět se nezbořil.

Otázka ale je, jak z toho ven. Hlavní problém vidím v personalizaci volebních kampaní. Nejen u nás, ale i v mnoha jiných zemích se volby soustřeďují na dvě osobnosti vedoucí dvě největší volební strany, jednu na pravici, druhou na levici. Výsledkem je buď pat nebo volební vítězství o chlup – od desetin procenta do tří procent. To podle mě není mandát!

Stolička nemůže stát na dvou nohách. Ke stabilitě potřebuje alespoň tři. Proto si myslím, že je třeba, aby se lidé přestali bát volit malé strany. Já sám jsem volil zelené a jsem moc rád, že se do Parlamentu dostali. Jsem ale také rád, že nebudou ve vládě. Myslím si, že potřebují nějaký čas na to, aby se v Parlamentu rozkoukali a jako parlamentní strana se trochu usadili. Mám zbožné přání, aby se do Parlamentu při příštích volbách dostali ještě SNK-ED, případně nová US. Taky doufám, že příznivci strany zelených, kteří k volbám nešli, to příště nezopakujou.

Jaký by byl výsledek? Bohatší a stabilnější koalice. ČSSD ani ODS by neměli dostatek mandátů na to, aby sestavili vládu jen s jednou malou stranou. Žádné dvě velké strany by v Parlamentu neměly ústavní většinu. Jazýčkem na vahách by nebyla jen prodejná KDU, čímž by se snížil její neopodstatněně silný vliv na českou politiku. ODS by musela sestavovat vládu se stranami, které mají proevropské smýšlení, podporují občanskou společnost, jsou v sociálních otázkách liberální a soustřeďují se ve svém programu na trvale udržitelný rozvoj. Tím by se nutně obrousily ty nejnebezpečnější hrany programu ODS a jejich vláda by asi neznamenala žádnou katastrofu. ČSSD by musela sestavovat vládu se stranami, které jsou ekonomicky liberálnější. Výsledkem by byl kompromis, který by nejspíš vyhovoval daleko většímu procentu voličů. Tento model by nejspíš donutil i KSČM, aby se pustila do boje se svým nereformovaným křídlem. Tím by se zvýšil jejich koaliční potenciál.

Jaká je druhá alternativa? ČSSD a ODS se svou většinou budou snažit protlačit změnu volebního systému. Většinový systém je podle mě tragický z dvou důvodů. Jednak marginalizuje malé strany tím, že je odsuzuje do opozice. Střídala by se červená a modrá vláda. Červená vláda by upletla pár řad svetru. Pak by ji vystřídala vláda modrá, která by pár řad vypárala a pár upletla. Pak zase červená, která by pár řad vypárala a pár upletla. Šmatlali bychom dopředu krok sun krok. Nakonec bychom se stejně dopracovali tímto cik cakem ke středové politice, ale pouze prostřednictvím následného odstraňování extrémů. Druhým důvodem je, že by výsledná vláda zastupovala maximálně třetinu voličů. Velká část voličů by buď dosmrti volila opozici nebo by se nechala vtáhnout do modročevené volební války. A svět je, alespoň doufám, přece jenom trochu barevnější.

Myslím, že by bylo daleko lepší, aby se středová politika vytvářela organicky v povolebních jednáních. Každá strana by se v jejich rámci musela vzdát extremních částí svých programů, takže by následující vláda nemusela odstraňovat tolik škod a tahle společnost by nikam neulítala.

Ralsko

Mala_Bukova.JPG
Originally uploaded by Michal Ginter.

Posledních několik víkendů věnujeme prozkoumávaní bývalého vojenského prostoru Ralsko. Kromě nádherných starých bukových lesů nacházíme sice i skličující produktivní monokultury, ale hlavně nenarážíme na žádné lidi. Při několika pětihodinových výletech jsme potkali dohromady asi tři lidi. Jestli máte dobrou mapu a GPS, vřele doporučuji! Značených stezek tam zatím moc není (a nejspíš díky tomu chybí masy turistů) a menší cestičky občas nesedí i na podrobné turistické mapě, ale je to tam naprosto ÚŽASNÉ!!!

Literární noviny

Po dlouhé pauze jsem si dneska cestou do práce koupil Literární noviny. Čekalo na mne velmi příjemné překvapení ve formě opravdu kvalitní publicistiky sociálně liberálního zaměření. Mám z toho velikou radost!