Stomatologická první svépomoc

V neděli jsem si zubní nití nechtěně katapultoval půlku jedné plomby. Za pár týdnů jedu do Prahy, tak jsem si říkal, že s návštěvou zubaře počkám až na doma, protože mi to nestojí za opruz s pojišťovnou. V běžné lékárně jsem koupil za 4 dolary sadu s provizorním zubním cementem a návodem, jak díru po vypadlé plombě vymýt a provizorně zaplácat, než se člověk dostane k zubaři. Dokonce s tím lze údajně přilepit upadlou korunku. Tenhle problém naštěstí řešit nemusím. Pochopitelně je v návodu napsáno, že provizorní cement v žádném případě není náhradou za plnohodnotnou výplň a že se člověk má co nejdříve dostavit ke svému zubnímu lékaři, chce-li předejít zánětu atd.. Ale přesto - vot těchnika a americká samostatnost na straně jedné a díky božstvům za české zdravotní pojištění na straně druhé. Mimochodem, ve stejné lékárně mají i takové ty bazmeky, co jimi zubaři odrápávají zubní kámen na spodku zubů. Pořídil jsem, takže mi paní zubařka nebude po 9 měsících od poslední návštěvy zase říkat, že mám v puse vydlážděno jako na Staromáku...

Krásný den

Včera byl nádherný den - kolem 25 C, mírný opar na obloze, foukal jemný vánek. Odpoledne jsme se procházeli po Chelsea Piers, což je bývalé přístaviště na řece Hudson po pravé straně spodní části Manhattanu. Celou oblast vloni renovovali a je to tam moc pěkné. Výběžky do řeky jsou částečně zatravněné, všude lavičky a stolky se židlemi, u řeky je chladněji než ve městě, vánek je tam silnější, prostě paráda. Hoang se potom odebral pracovat na svém scénáři do české kavárny "Doma." Já jsem nejprve uvažoval o tom, že bych pokračoval procházkou po Central parku, ale nakonec jsem se rozhodl, že navštívím syrskou kavárno-čajovnu v East Village a dám si vodní dýmku. Majitelé byli rádi, že mě vidí, i když jsem tam nebyl od dubna. Sedl jsem si na maličkou předzahrádku, báňal pomalu dýmku a bylo mi fajn. Při takhle příjemném počasí jsou lidé upovídaní, zvláště když vidí něco neobvyklého a vodní dýmky tady přece jenom nejsou ještě tak běžné jako v Praze. Nejprve se u mě zastavil jeden indián a ptal se mě, co to kouřím. Tak jsem mu nabídl, ať si dá práska. Jablečná dýmka mu moc chutnala a zahrál mi za to melodii na flétnu. Potom si ke mně přisedl jeden upovídaný člověk a asi hodinu jsme klábosili o Evropě (zrovna mu zavolala známá z Paříže, ať za ní přijede a když se dozvěděl, že jsem Evropan, byl z toho celý nadšený).

Z jiného soudku: v Harlemu je spousta toulavých koček. Vedle našeho domu je prázdná zarostlá parcela, na které se usadila nádherná černobílá kočka se dvěma maličkými koťaty. Když jsem se vracel domů, uviděl jsem je na chodníku. Tak jsem zašel nahoru a donesl jim misku mlíka. Když jsem se vrátil dolů, už byly mimo dohled. Postavil jsem misku za popelnice a do půl minuty nejspíš ucítily vůni dobroty a přiběhly. Nezahlídl jsem ale jejich matku, tak doufám, že je v pořádku. Jednáme s jedním člověkem, který má zájem pronajmout si od nás náš byt na ten měsíc, co budeme pryč. Tak ho poprosím, ať je občas taky nakrmí...

Vikendove oslavy

Central Park se tento vikend "doziva" 150 let. Cely den probihaji oslavy, vecer bude dalsi operni recital na "Velkem travniku." V parku jsem nebyl uz nekolik tydnu, ale jeho prosta existence, prosty fakt, ze tam muzu na chvili vypadnout z rusnych ulic a chvili nevidet vyskove budovy a koukat na stromy kdyz budu chtit, pro me hodne znamena. Nejradeji mam severni cast, ktera je divocejsi a mene frekventovana. Vypada temer jako lesopark. Central park mam moc rad, ale uz se nemuzu dockat, az se projdu z Flory Vinohradskou na Jirak a potom pres svou oblibenou Manesku do Riegrovych sadu, kde se vyvalim s knizkou na travu a kdyz obcas zvednu oci od stranek, uvidim pod sebou Prahu... a po ceste zpet se stavim na vodni dymku v cajovne Pod stromem. Prvni srpen se blizi...

Ale dost nostalgie. Odpoledne jsme byli na harlemskem kniznim trhu, ktery se odehraval primo 7 bloku severne na 135. ulici. Jako na kazde harlemske akci bylo i tady hodne politickeho umeni. Navrat k africkemu dedictvi, zkoumani historie a nasledku kolonializace, socialni problemy, atd.

Na rohu 135. a Lenox avenue, primo pres ulici od trhu, horel byt. Pres okna bylo videt, jak vevnitr slehaji plameny. Zdalo se, ze v byte krome pozarniku snad nikdo neni. Pak nekdo prohodil zidli oknem, za ni se vyvalily proudy vody a za vodou obrovske mraky koure. O patro vyse stali vystraseni najemnici u okna a koukali, co se deje.

Koupil jsem knizku Howarda Zinna, se kterym jsem kdysi videl rozhovor na knizni televizni stanici. Diva se na historii USA od roku 1492 do soucasnosti ocima zen, delniku, afroamericanu, americkych indianu a pristehovalcu. Necham si ji na cestu letadlem. Zatim mam rozectena "Pravidla vsemocnosti" od Michaila Vellera. Pise velmi hovorovou rustinou, tak musim porad koukat do slovniku - respektive, naskenovat dane slovo do "C-Penu" a kouknout se na jeho anglicky preklad. Snecim tempem jsem se zatim propracoval na stranu 60...

Aznar na hrad!

Tak jsem se dneska ráno při snídani koukal na svoji oblíbenou stanici C-SPAN, která kromě přímých přenosů z kongresu vysílá přenosy různých konferencí a veřejných diskusí. Obecně jsou velmi dobří a přesní. Dnes se jim ale povedla menší blamáž. Vysílali přenos projevu Jose Maria Aznara z konference v Los Angeles a označili ho za "španělského prezidenta" místo premiéra. Že se podobných šlompáctví dopouští CNN mě nepřekvapuje, ale od slušné veřejnoprávní stanice bych to nečekal...

Nová "reality show" na americké kabelové televizi

Možná už jsem se zmiňoval o po pořadech typu "Extreme Makeover," ve kterém producenti vyberou účastnici, která chce zcela změnit svůj zevnějšek, odvezou ji pryč ode všech známých a rodiny a dají jí možnost podstoupit cokoli chce, případně cokoli jí odborníci doporučí: prvotřídní holič, trenér, plastická chirurgie, atd. Po dokončení celého procesu se účastnice setká s rodinou. Všechno se to natáčí a diváci zpětně celou záležitost sledují.

Stanice Bravo spustila nový pořad, který se jmenuje Queer Eye for the Straight Guy. (volně přeloženo to znamená něco jako heterák pod teplým dohledem) Heterosexuální muž se přihlásí do výběru bu'd sám, nebo ho tam může s jeho souhlasem přihlásit přítelkyně. Pořad má většinou zájem o stereotypního chlápka, který je tak trochu šlomp, tak trochu prasátko, tak trochu buran. Nasadí na něho skvadru pěti stereotypních gayů: kadeřník, módní návrhář, bytový návrhář, kulinářský odborník, odborník na kulturu. No a ti dají dokupy chlápka i jeho byt a výsledek předvedou jeho blízkým. Obecenstvo celou záležitost sleduje ze záznamu. Samozřejmě jsou to všechno mělké stereotypy, ale musí to být zábava. Zrovna o tom vyšel článek v New York Times.

Pevnost Italů v Bronxu

Dneska jsme vyrazili do italské čtvrti Bronxu, která má velmi dlouhou tradici. Měli jsme štěstí - zrovna probíhala pouť, takže tam bylo velmi živo. Je to štreka, ale pokud budete v New Yorku, návštěva stojí určitě zato. Jak se tam dostat? Jed'tte metrem D do Bronxu na stanici Fordham. Potom můžete jít bud'to pěšky východně po Fordham, až narazíte na Arthur Avenue. Po Arthur Avenue se vydáte doprava, až narazíte na 187. ulici. Je to celkem kus, takže pokus se Vám nechce jít o rušné Fordham pěšky, můžete si zkrátit cestu kterýmkoli autobusem. Mají tam úžasné italské rodinné restaurace, na které se konkurence v Little Italy v dolní části Manhattanu absolutně nehrabe, byt' ceny jsou kupodivu velmi podobné. Kromě toho tam je obrovské tržiště a mnoho malých obchůdků - řeznictví, zelenina, pekárny [jako u nás na Vinohradech :-)]. Uzenáři přímo před vámi maso nebo uzeniny nakrájejí, zabalí vám je do papíru, cenu počítají tužkou na papíru, prostě starosvětská paráda. Nakoupili jsme sýry, kanistr skvělého panenského oliváče, olivovou pastu, focaccia, sušené rajčátka, prosciutto, mozzarellu - budou hody. Přímo na ulici tam mají vedle obchůdků s rybami a mořskými plody takové stánky, kde si můžete koupit ústřice, oni vám je přímo na místě rozloupnou, posloužíte si z výběru omáček a předkrm je na světě. Narazili jsme tam na jeden jugoslávský obchod, ve kterém měli takové ty malé polské perníkové bobky plněné povidly a zalité čokoládou. Mňam!

To je New York...

Ve druhém patře naší budovy sídlí modelingová agentura. Jdu si takhle po obědě na roh pro kafe a říkám si, že protáhnu kostru a seběhnu po schodech. Až do čtvrtého patra kolem čínské manufaktury se táhla řada mužů a žen ve spodním prádle. Asi mají casting... A zrovna dneska jsem si nevzal do práce foťák...

Víkend 4. července

Myslím, že mě New York naučí slastem chalupaření, kterým jsem v Praze nikdy nepodlehl, protože se město přes víkend dostatečně vylidní a je tam pro mě ideální hladina energie.

New York je přelidněný a hektický sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně.

Dlouhý víkend kolem svátku nezávislosti trávíme opět u kamarádky v Hamptons, o kterých jsem už tady psal. Na léto si pronajala levnější chalupu kousek za vesnicí. Má obrovskou zahradu, která sousedí s lesem a není oplocená. Jsou tady tucty veverek a srn - tak drzých a zvědavých, že se postupně přibližují až na pět metrů a vůbec jim nevadí, že jsou na zahradě čtyři psi. Kupodivu i psi si jich přestali po pár hodinách všímat.



Tady je zbytek fotek.

Letošní červen patřil mezi nejdeštivější v historii americké meteorologie a následně se tady na venkově vyrojily tisíce komárů. Nohy mám v jednom ohni. Včera se mi dokonce jedna bestie dostala pod triko a pohryzala mi záda.

Tentokrát jsou síly lidí a domácí zvířeny vyrovnané - čtyři psi, jedna kočka a pět lidí. Včera jsme byli na chvíli na pláži a prožili jedno menší drama. Lulu, asi roční velmi divoká fenka, kterou moje kamarádka před půl rokem adoptovala, zmerčila kachnu s malými a jala se je pronásledovat do moře. Kachna ji velmi chytře odlákala od potomstva. Lulu za ní plavala stále hlouběji do moře a absolutně se nedala přivolat. Její majitelka lítala po břehu a marně na ni vřískala. Tak jsem se nakonec svlékl do trenclí, skočil do vody, dohonil Lulu a kachnu a přitáhl ji na břeh.

Tento víkend se k nám připojil přítel našeho kamaráda a majitele dvou kokršpanělů, kterého firma konečně převelela z Los Angeles do New Yorku, čímž jimž končí dvouletý vztah na dálku.

Při té příležitosti jsme začali zvažovat různé varianty, jak častěji a pravidelněji vypadnout za město. Mým ideálem by bylo pravidelněji pendlovat mezi Prahou a New Yorkem, ale to by bylo realizovatelné pouze tehdy, kdybych měl vlastní malou firmu. Začínám propočítávat různé nápady, tak se to snad za pár let povede. (za předpokladu, že dám New Yorku ještě šanci, k čemuž jsem se na sto procent zatím neodhodlal.) Ale pokud se tak stane, začínáme uvažovat o nájmu domečku za městem. Možností je mnoho (hory hodinu severně od New Yorku, moře tady na Long Islandu, nejspíš kousek dále než Sag Harbor, protože tam je levněji.) V každém případě bychom si mohli dovolit nájem jenom mimo letní sezonu, takže to snad vyhrajou hory. šli bychom do toho nejspíš napůl s těmi kamarády, se kterými trávíme víkend tady. Uvažují o tom, že by si přece jenom nechali auto, které mají v Los Angeles a že bychom se podělili o nájem a garážování auta na Manhattanu. Nejspíš by to nebylo ještě od tohoto podzimu, protože všichni potřebujeme našetřit peníze. S Hoangem oba chodíme do práce v drtivé většině případů čtyři dny v týdnu, takže bychom si místo středy brali volno v pondělí nebo pátek a trávili čtyři dny na Manhattanu a tři dny na venkově. V červnu a červenci bychom pracovali více a v srpnu přiletěli na měsíc do Prahy. Myslím, že je to na pár let dobrý plán.

Konečně dorazily nostrifikované transkripty mého univerzitního vzdělání v Praze, takže bych teoreticky mohl od podzimu pokračovat ve studiích. Našel jsem si zajímavý program na City University of New York - musím jenom zjistit, jak veliký je rozdíl ve školném pro rezidenty a nerezidenty. Pokud by byl výrazný, tak bych nejspíš počkal do příštího jara, kdy tady budu mít zaplacené první daně a budu se moct zaregistrovat jako rezident státu New York.

Zavalen

Výhodou a zároveň prokletím webového bloku je, že si člověk všimne, když pár dní nenarazil na nic, co by bylo zajímavé do té míry, že by to chtěl zaznamenat.

Mám hroznej nával v práci. Konečně se objevilo pár zajímavých obchodních příležitostí. Kromě toho spolupředsedám pracovní skupině pro e-learning v newyorské kapitole Americké společnosti pro vzdělávání a rozvoj, což taky zabírá dost času - především organizačně. Kromě toho jsem dělal na velkém překladu.

V neděli jsme byli v Brooklynu. Po rusko-anglickém cviku jsme courali čtvrtí Brooklyn Heights, která je přímo naproti spodní části Manhattanu. Kopal jsem se do zadku, že jsem se tam nebyl podívat předtím, než jsme se přestěhovali do Harlemu koncem loňského roku. V Brooklyn Heights se mi strašně líbí. Je to tam dražší než v Harlemu, ale pořád levnější než ve srovnatelných čtvrtích na Manhattanu. Hned vedle je DUMBO (Down Under Manhattan Bridge Overpass), umělecká čtvrt, která vypadá jako SoHo před pár lety.

V pátek mají USA státní svátek - jedeme na víkend do Hamptons, o kterých už jsem tady psal. Tak si snad trošku odpočinu.

Předevčírem jsem se konečně zase dostal k vietnamštině a zjistil, kolik jsem toho za těch několik týdnů zapomněl....

AOL Instant Messanger

Moje uživatelské jméno je gintermichal. Tak jestli nekdo používáte AIM a chcete pokecat, ozvěte se. V práci budu mít chat většinou puštšěný, protože ho občas používáme s kolegy v kanceláři, když na sebe nechceme řvát z jednoho konce místnosti na druhý.